No ale něco, dá se tak říct, pozitivního. Skončil jsem s hulením...definitivně, absolutně konec. Takovou tlustou čáru jako za touhle 'životní epizodou' jsem ještě za ničím neudělal. Všechno, co bylo s tímhle spojený jsem vyházel...Proč to tady píšu? Tak snad abyste to věděli, abych měl pocit, že mám tak trochu povinost to co řeknu dodržet, než když si to neříkám jen tak v duchu pro sebe.
Přemýšleli jste někdy, jestli máte skutečné přátele? Já hodně...úplně prvně mě ta myšlenka napadla v sobotu, kdy jsem se domlouval na to, že něco odpoledne podnikneme. Zjistil jsem, že někteří moji dlouholetí kamarádi, se kterýma jsem toho už hodně zažil, nejsou poslední dobou schopni jít ven a bavit se bez toho, aniž by si dali prda. Šíleně mě to mrzelo a zároveň uráželo, nevěděl jsem, že jsem dobrej jen na to...Začal jsem teda přemýšlet, jestli mám skutečně někoho, kdo je můj přítel a stále věřím, že jo, ale zároveň se bojím, abych se šíleně nemýlil...
Jinak jsem za to málo času, co na sebe teď mám, stihl zase trošku koukat na filmy, takže jsem shlídl po dlouhé době South Park: Peklo na zemi. Hodně mě to zase pobavilo, vážně většina těch hlášek už je kultovních. Pak jsem koukal na Nesvatbovi, ten film mám moc rád. Taková celkem chytrá romantická komedie s dobrým nápadem, kterých moc není. Pak jsem viděl komedii Utopenec na útěku, což teda byl trošku omyl, ale do konce jsem to dokoukal. No a dneska odpoledne jsem si pustil Zelenou míly a teda dostalo mě to řádně...podáte mi kapesník?
No nic, nebudu to prodlužovat, článek to zrovna moc veselej není, snad se z těch depresí brzo dostanu. Mějte se a...Mám vás rád ;D
Slip Slidin' Away
The Boy In The Bubble
Simon se blíží... xD
The Boy In The Bubble
Simon se blíží... xD