Dancing In The Dark

Dneska vás nebudu zatěžovat předlouhým článkem o ničem, jen vám sem praštím jedno video...ať je to váš žánr a nebo ne, tohle prostě nabíjí energií!

One, two, three, four!

Je půl dvanácté a víkend zase v prachu. Mám teď zhruba tři týdny do ústní maturity a nějak mi to ani nepřijde. Jasně, nic neumím, je to strašně málo času, ale prostě je to tak. Možná za to trošku může skutečnost, že se mi vcelku snad povedla praktická a ani to nebolelo. Nervy sice těsně před tím byly obrovský, ale vyšlo to...teda doufám, stoprocentní výsledky nevím, ale vím co jsem tam udělal a to by stačit mělo :)

Víkend byl takovej zvláštní. Nic jsem nepil, nijak jsem nepařil a přesto jsem nebyl pořád doma. Byl jsem třeba v Tišnově. Proč? Nevím, protože je to tam pěkný? :D Asi jo, nic jinýho mě nenapadá, ale hezky jsem se projel. Byli jsme čtyři a vzali jsme si na to dvě auta...zdravím 'paní ekologii'. Já jsem se projel výborně, cestu znám zpaměti, takže jsem Rapiďátko vůbec nešetřil. Stačil vhodnej okamžik a Stybik zůstal v tom šíleným dýmu, co za mnou akorát zůstane, když na to šlápnu. Na benzince mi pak nadal, že jedu jak prase a mohli jsme vyrazit zpátky. Spolujezdci si prohodili místa a tak jsem mohl strašit zase někoho jinýho. Zítra čeká autíčko plánovanej servis, jak jsem zmiňoval. Už se trošku třepu, co všechno na mě s těma brzdama vymyslí, ale těším se, že to bude tak jak to má být. S cenou se ale určitě pochlubím a věřím, že malá nebude...

Druhej den jsem se tak nějak poflakoval. Moje oblíbená činnost a po té dřině, co jsem musel ve škole dělat, jsem si to zasloužil. Až večer jsem se nečekaně domluvil se Stybikem na vodárně. Když nad tím tak přemýšlím, první noční posezení u vodárny tenhle rok...ale to počasí na to ještě úplně není. Nicméně, Stybik vyzvedl ve městě uhlíky a kámošku Miládku (nevím proč, ale furt se tomu směju :D) a sešli jsme se u nás na parku. Pak mi zavolal Zytyn, že si dokonce přečetl smsku a že dojde taky. Tak jsme poseděli, Stybik sežral většinu svých bonboniér, který dostalk svátku, zahráli jsme si slovní fotbal (netuším koho to napadlo :D) a pak jsme to rozpustili. Se Zýťou jsme ještě chvíli zůstali a přemýšleli, co budem dělat, protože domů se ani jednomu z nás nechtělo. Bohužel bez peněz, benzínu, a s rodiči doma se výběr dost zůžil, tak jsme nakonec i my šli spát. Já jsem si doma ještě dal předsevzetí, že budu v posteli tak dlouho, dokud mě z toho nebude všechno bolet :D

A to jsme splnil na jedničku. Válel jsem se skoro 11 hodin a musím říct, že pak už to fakt nešlo. Otáčel jsem se na všechny možný strany, vymýšlel nový polohy, ale pak jsem se překonal a vstal jsem. Bylo půl jedné a já se došoural ke stolu, kde na mě čekal oběd. Výborně načasovaný :D Pak jsme se s našima sbalili a jeli jsme navšívit Pepu. Toho jsme strčili do kočárku a vyrazili jsme na špacír po lese. Pepa byl dneska hoodně protivnej, takže když zrovna nespal, řval na celý kolo. Dostal ale trošku nasosat a byl o něco spokojenější :D Zakončili jsme to jak jinak, než na zahrádce v hospodě, protože z těch kopců jsme měli jazyky na vestě. Stihli jsme se následně ještě mrknout na film a kolem osmé jsem naše zavezl domů. Chtěl jsem jet dneska svým autem, ale bylo mi líto táty, kterej by si po tom náročným výšlapu nemohl dát ani pivko, tak jsem to oželel :D A aspoň jsem ušetřil trochu benzinu. No a teď sedím doma a koukám na zavřenej sešit z češtiny. Zítra píšem, ale já se to ani neobtežoval otevřít...prostě to nějde. Něco málo z toho vím a zbytek si přečtu ve škole. Je to poslední písemka, tak už to přece nějak rozumně doklepu a budu mít klid.

A třešnička na dortu pěkně na závěr. 5.července 2009 jedu do Vídně na Bruce Springsteena a jeho věrný E Street Band. Těším se jak malej kluk a je mi akorát líto těch ostatních lidí, co tam jedou taky a co kvůli mě zmoknou...já, koncert a déšť. Jde to jinak? :D Ale třeba to vyjde a zaskáču si pěkně v suchu :)))

Čas pokročil

Tak v úterý jsem si byl napsat maturitní slohovku a můžu říct, že ten den jsem si asi tak nějak poprvé víc připustil, že ta maturita je skutečná věc, které se nevyhnu. Už to není ani daleko, ani blízko, je to prostě tady a nedá se s tím nic dělat. Písemka se mi ale myslím povedla, psal jsem úvahu na téma 'Svět je plný protikladů' a i když jsem ze začátku myslel, že to nebude moc dobrý, rozepsal jsem se celkem bez problémů. Minimum bylo, asi klasicky, 3 stránky. Já jsem napsal 3 a půl a napsal bych i víc, ale proč, že? :D Bohužel zítra mě čeká už podstatně horší a náročnější zkouška - praktická. Mám pocit, že se to tak nějak stupňuje, protože teprve pstní bude pořádnej nářez. No ale i zítřek mi dá asi zabrat. Něco umím a něco ne, dnešek tomu učení celkem věnuju, ale jsem od přírody moc línej na to, abych tomu dal všechno...prostě tak akorát :D Každopádně se vám určitě pochlubím, jak to všechno dopadlo...děsnej týden tohleto...

Ověřil jsem si, že je opravdu hloupost jezdit v 10 do města autem. Moje vznešenost se rozhodla ve středu do školy odvézt můj zadek autem a protože jsme šli na desátou jen něco změřit k maturitám, dala mi ta cesta pěkně zabrat. Vlastně ani ne tak cesta, jako parkování. Je celkem jasný, že najít v centru místo, je těžký, ale co teprve, když vám rozkopou v okolí školy většinu ulic a s tím seberou i většinu parkování. No byl to extrém. Víc jak půl hodiny jsem jezdil všude možně a hledal jednu jedinou skulinku, kam bych se vlezl. Do slova a do písemene jsem z okýnka řval na semafory, ať už naskočí zelená, protože když jsem stál na křižovatce už po dvacáté, tak moje nervičky trošku cákaly :D Aby toho nebylo málo, tak jsem potkal ještě nějakou slečnu začátečnici ve feldě, co se rozhodla zkusit rozjezdy do kopce ve špičce. Ano, té červené jsme si dali dvě kola :D Ne, vážně, dejte na mě a vyserte se na lenost, protože tohle vám za to nestojí :D

Minule si někdo stěžoval, že Rapiďátko nedostalo v zápisu ani řádek, tak tentokrát to trošku napravím. V pondělí totiž asi konečně zajedu na velkou a plánovanou opravu. Potřebuju dát dohromady ruční brzdu společně s celým zadkem a taky odzvdušnit systém a zkontrolovat předek. Nutný to opravdu je, protože i když se do kopce v 99% rozjíždím bez ručky, někdy to prostě jinak nejde. Zkuste startovat v kopci studenou šáde, když to nemůžete zabrzdit. Levou nohou stojím na spojce, pravou patou stojím na brzdě, prvou špičkou přidávám plyn a rukou startuju :DD Sranda to sice je, ale možná tak jednou...tak snad to bude brzo v pohodě.

A něco na konec...jestli to zítra dám, tak kupuju lístek na Bruce, oujééé :D

Waitin' On A Sunny Day

Poslední dobou se tak nějak ve všem ztrácím. Maturita se blíží, vlastně už tenhle týden mám praktickou a písemnou, a já nic neumím. V osobním životě mi to taky nevychází a vlastně tak nějak jen zabíjím čas a nic rozumnýho nedělám. Není to žádný sebelitování, jen prostej fakt. Ale abych tu jen nebrečel, tak se musím s něčím pochlubit. V pátek jsem se rozhodl k obrovské změně. K něčemu, co by mě ještě před nedávnem ani nenapadlo. Přemluvil jsem sám sebe a zbavil se svých milovaných dlouhých černých vlasů. Byl to šok, když jsem se poprvé podíval do zrcadla, ale už si zvykám a musím říct, že jsem vlastně strašně spokojenej. Takže velkej dík patří Táničce, nejlepší kadeřnici, která mě ostříhala přesně tak, jak jsem si to vymyslel :)) Takže novej krakenek přímo tady --> KUK

Jak už jsem říkal, tenhle týden začínám maturitu. V úterý mě čeká slohovka, takže se budu muset narvat do obleku a něco úžasnýho vyplodit a sepsat, protože se bojím, že s mým přístupem mě ústní asi nezachrání. Nevím nevím ale, protože třeba ta témata, co jsme měli na procvičení, byly pěkný sračky. Snad budou mít šťastnější ruku, až nám to budou vybírat 'na ostro'. No ale i tak si myslím, že zrovna tohle je to nejmenší a nejsnadnější co mě čeká. Ve čtvrtek nastupuju na praktickou maturitu a to bude teprve nářez. NIC neumím, takže jestli mi tam někdo nehelfne, tak jim asi poděkuju a těch pět hodin tam ani sedět nebudu. Hlavně doufám, že to aspoň bude něco, co se dá nějak šmelit - třeba informatika nebo měření s protokoly, no uvidíme. Každopádně, jestli to dám, tak mám první úspěch za sebou a budu přece jen mít trošku víc odvahy na tu ústní zkoušku...kde teda bohužel taky umím prd. No jsem zvědavej, ale slibuju vám, že jestli to vyjde, tak se spolu strašně opijem :DD

V sobotu večer, když jsem se vrátil se z výletu do KFC drivu :D, jsem si pustil filmeček The Wrestler. Musím uznat, že poprvé jsem o něm slyšel, když dostal Bruce Springsteen zlatý glóbus za závěrečnou píseň. Každopádně jsem si k tomu sednul a s žádným velkým očekáváním jsem začal koukat. Jaké bylo moje překvapení, když film utekl jako voda a já měl (nejen) na konci slzy v očích. Vážně skvělej, skromnej a nádherně natočenej film o starém zlomeném chlápkovi, kterému mnoho dobrého v životě uteklo mezi prsty a který i když na povrch vypadá jako tvrďák, skrývá v sobě citlivou duši. Mickey Rourke v hlavní roli naprosto exceluje, hudba skvělá, prostě pro mě jasných *****.

No ale nebudu zdržovat, já už stejně musím na kutě. Tak se mějte všichni co nejlíp to půjde a nezapomeňte mi nechat nějakej ten komentář ;D

Troška exhibicionismu...

...ještě nikdy nikomu neuškodila, tak se můžete podívat, co jsem dneska stvořil :D