Po stopách sáněk

Tak Vánoce už jsou daleko za náma a novej rok začal pro všechny, ať už chodíme do práce nebo do školy, pracovně. Aspoň teda u nás se známky uzavírají strašně brzo, takže jsme měli asi jen devět dní na to, dát známky do nějaké rozumné formy. U mě to třeba znamenalo přestat propadat ve třech předmětěch a v dalších několika to neposrat. No jo, jak si kdo ustele, tak si taky lehne a musím uznat, že já to měl pěkně tvrdý :D Jinak ale teď, když už to je za mnou, si nemůžu nějak moc stěžovat. Sice se blíží maturita, ale kdybych na to měl pořád myslet, jsem permanentně nasranej, tak proč si kazit náladu.

Ale jak říkám, ve škole pohoda. Tenhle týden, i když byl pracovně náročnej, jsem se tam zas tolik nohřál. V pondělí jsem došel na druhou hodinu, protože jsem byl unavenej a chtěl jsem se vyhnout angličtině. U skříněk jsem ale potkal Marva a ten se zrovna obouval. Povídám: 'Ty jdeš domů?' 'Jo...' Tak jsem šel pozdravit lidi do třídy, otočil jsem se na patě a šel jsem pryč :D Takže to bylo mých slavných pět minut ve škole. Je ale pravda, že jsem ten den pak stihnul spoustu věcí. Když nepočítám to, že jsem se byl podívat v Olympii, tak jsem si vyzvednul nový brusle a pak jsem odvezl auto do servisu (konečně :)) Ztracenej den to teda nebyl, ale pak jsme měl telefon a volal kámoš a povykládal mi do ucha, jak na tom ve škole jsem a tím skončila moje dobrá nálada. Do čtvrtka jsem teda celkem makal a vyšlo to všechno. Nejhorší to bylo asi s matikou, kdy jsme stáli tři v kabinetu u učitelky, sevřený půlky na prdeli, a čekali jsem na ortel. Nechala nás ale všechny projít, takže jsem se opět bez jediné pětky dostal do další půlky a jak už jsem říkal...za chvíli finišujem :D Ve čtvrtek nám teda úspěšně uzavřeli známky a to bylo pro mě signálem, že v pátek mám 'dovolenou' :D :D No jo, potřeboval jsme ten odpočinek jako sůl.

Ale abych nepřeskakoval, ve středu jsem si ještě stihnul přímo z matematickýho semináře sjet pro 'opravený' auto. Trošku vám to přiblížím, abyste měli přehled. Auto nedobíjelo, takže bylo potřeba vyměnit alternátor. Úkon jednoduchej, žádnej stres. Přijedu tam, dozvím se, že auto dobíjí, ale tím to nekončí... 'Človeče, já s tím vyjíždím a koukám, že máš zlomenou tu páčku pod volantem, tak jsme ti to vyměnil, bude to ale stát malinko víc...' Já povídám, že v pohodě, že to jsem rád, ale tím to stále nekončí... 'Fungoval ti cyklovač na stěračích? Fungoval?? Hmm, nechápu jak to tam bylo zapojený, to nemohlo fungovat, prostě to nejede...A vracely se ti stěrače? Vracely, jo? To je divný, teď se nevracejí...hele, počkej až bude tepleji, zavolej mi a já ti to zapojím, zatím musíš vychytat ten moment, kdy ty stěrače vypnout, ať je máš správně...' WTF??? To jsem byl opravdu šťastnej, přál bych vám vidět můj obličej...doma jsem nadával, se vším mlátil a nakonec jsem využil v pátek toho, že bylo nad nulou, šel jsem do auta, celý to tam rozebral a spravil si to sám, takže teď všechno funguje. Je to sice blbý, že člověk zaplatí a má to zkurvený, ale radši jsem si to udělal sám, kdo ví jak by to dopadlo na druhej pokus...

Včera i dneska jsem byl bruslit a oba dny stály za to. V sobotu se kolem dvanácté stavil Zytyn ke mně, oškrabali jsme šádynu a vydali se do Líšně na rybník. Napadla nás úžasná myšlenka, že to dáme v Líšni ke hřbitovu a dojdeme od tam k druhýmu nebo třetímu rybníku...Nakonec jsme se ztratili v lese. Zytyna hned napadlo, že by se nám teď hodil Honny s GPSkou xD ale když jsme našli stopu sáněk a šli jsme po ní, došli jsme do údolí celkem v pohodě, ale k rybníku prvnímu :D Takže auto nahoře u hřbitova, my na začátku údolí :D Takže zpátky busem a cestou vyzvednout auto. Dneska jsme ještě přibrali Pirga a už nám i to bruslení šlo trošku líp, takže jsme tam blbli aspoň dvě hodiny :) Až na tu jednu držku co jsem hodil to bylo krutý, ale nohy mě budou bolet ještě týden :D Už se těším zase na příště. Má se sice trochu oteplovat, ale je teprve polovina ledna, takže snad ještě mrznout bude a ten led zrovna tenkej nebyl, takže ani tak to rozmrznout nestihne :)

Nic, jdu uklízet, celej víkend jsem vlastně nebyl doma, tak pápá a zase někdy :D