Waitin' On A Sunny Day

Poslední dobou se tak nějak ve všem ztrácím. Maturita se blíží, vlastně už tenhle týden mám praktickou a písemnou, a já nic neumím. V osobním životě mi to taky nevychází a vlastně tak nějak jen zabíjím čas a nic rozumnýho nedělám. Není to žádný sebelitování, jen prostej fakt. Ale abych tu jen nebrečel, tak se musím s něčím pochlubit. V pátek jsem se rozhodl k obrovské změně. K něčemu, co by mě ještě před nedávnem ani nenapadlo. Přemluvil jsem sám sebe a zbavil se svých milovaných dlouhých černých vlasů. Byl to šok, když jsem se poprvé podíval do zrcadla, ale už si zvykám a musím říct, že jsem vlastně strašně spokojenej. Takže velkej dík patří Táničce, nejlepší kadeřnici, která mě ostříhala přesně tak, jak jsem si to vymyslel :)) Takže novej krakenek přímo tady --> KUK

Jak už jsem říkal, tenhle týden začínám maturitu. V úterý mě čeká slohovka, takže se budu muset narvat do obleku a něco úžasnýho vyplodit a sepsat, protože se bojím, že s mým přístupem mě ústní asi nezachrání. Nevím nevím ale, protože třeba ta témata, co jsme měli na procvičení, byly pěkný sračky. Snad budou mít šťastnější ruku, až nám to budou vybírat 'na ostro'. No ale i tak si myslím, že zrovna tohle je to nejmenší a nejsnadnější co mě čeká. Ve čtvrtek nastupuju na praktickou maturitu a to bude teprve nářez. NIC neumím, takže jestli mi tam někdo nehelfne, tak jim asi poděkuju a těch pět hodin tam ani sedět nebudu. Hlavně doufám, že to aspoň bude něco, co se dá nějak šmelit - třeba informatika nebo měření s protokoly, no uvidíme. Každopádně, jestli to dám, tak mám první úspěch za sebou a budu přece jen mít trošku víc odvahy na tu ústní zkoušku...kde teda bohužel taky umím prd. No jsem zvědavej, ale slibuju vám, že jestli to vyjde, tak se spolu strašně opijem :DD

V sobotu večer, když jsem se vrátil se z výletu do KFC drivu :D, jsem si pustil filmeček The Wrestler. Musím uznat, že poprvé jsem o něm slyšel, když dostal Bruce Springsteen zlatý glóbus za závěrečnou píseň. Každopádně jsem si k tomu sednul a s žádným velkým očekáváním jsem začal koukat. Jaké bylo moje překvapení, když film utekl jako voda a já měl (nejen) na konci slzy v očích. Vážně skvělej, skromnej a nádherně natočenej film o starém zlomeném chlápkovi, kterému mnoho dobrého v životě uteklo mezi prsty a který i když na povrch vypadá jako tvrďák, skrývá v sobě citlivou duši. Mickey Rourke v hlavní roli naprosto exceluje, hudba skvělá, prostě pro mě jasných *****.

No ale nebudu zdržovat, já už stejně musím na kutě. Tak se mějte všichni co nejlíp to půjde a nezapomeňte mi nechat nějakej ten komentář ;D

Troška exhibicionismu...

...ještě nikdy nikomu neuškodila, tak se můžete podívat, co jsem dneska stvořil :D

Ale jo, už je jaro...

...i když to tak venku zrovna teď vůbec nevypadá, tak třeba ten včerejší den byl vážně nádhernej. Skoro vůbec se neschovalo sluníčko, dalo se chodit v mikině, prostě takovej ten den na trávení venku. Odpoledne jsem toho využil a se Stybikem a se Zytynem jsem se vydali na road-trip do Velkého Meziříčí. Stybik celou dobu řídil jejich Scénica a byla to taková fajn cesta, dokud jsme ovšem nedojeli do klikatých silniček někde u Rosic za Brnem. Stybik nám v jedné opravdu pěkné 180° zatáčce prudce z kopce ukázal, že i člověk, kterýmu na řidičáku ještě nezaschl inkoust a jede s tím nejvyšším osobákem, co se dá vybrat, dokáže luxusně smykovat...bohužel neplánovaně a nechtěně, takže každej jsme to vzali po svým...Stybik točil volantem z jedné strany na druhou, já do to ho řval 'Ty pičo! Ty pičo!' a Zytyn vybuchl v záchvat smíchu...patrně, že jsme přežili :D No zážitek zase na hodně dlouho, ale všechno dopadlo dobře, tak proč se tomu nezasmát :)) Jinak ve VelMezu mrtvo, jak jinak taky :D Najedli jsme se, zasvinili v hospodě půl stolu a vydali se na cestu zpátky. Tu se mnou měl Zytyn hodně těžkou, protože jsem mu celou dobu třepal sedačkou, otevíral a zavíral sklápěcí stoleček a mlátil ho opěrkou na hlavu, kterou jsem mu ukradl ze sedadla :D Ale vydržel to, tak mu tady skládám poklonu :D

V pátek jsme se s Káťou, Marčou a Honnym sešli večer u nás. Moji převelice tolerantní rodiče mi to opět povolili, takže díky díky :D Večer v pohodě, něco se vydřilo, něco už míň, ale jsem rád, že jsme se viděli. Ráno jsem pak ještě děcka vezl domů/na šalinu, tak jsem si musel nenápadně z tátovýho kanystru ukrást trošku benzinu, protože jsem neměl tu odvahu vyjet do ulic s prázdným Rapiďátkem a pěněženkou :D Když jsem potom přijel zpátky, potkal jsem u baráku ségru s malým, jeli k nám zrovna na návštěvu...tak jsme vzali ještě mámu a šli jsme na procházku. Pepula byl hodnej, on teda v kočárku je vždycky, ale i doma tentokrát nijak nevřeštěl a tak jsem ani já nemusel našemu žárlivýmu čoklíkovi vyhlásit válku, kterej to vždycky těžce nese, když nemá všechnu pozornost :)

Jinak nemůžu v novým postu nezmínit moje milovaný Rapiďátko, který je teď zase pěkně v kondici. Sice investicí je naplánovaných strašlivě moc, až by z toho jednomu bylo špatně, ale nic není akutní :) Dokonce někteří, co si z něj dělali srandu, pak byli překvapení a pochválili mě, jak pěkně jede...že Mari? :D A taky všichni koukají, jak pěkně startuje :D Ale musím uznat, že v tomhle případě je na co. Když jsem ho po zimě zprovoznil a postavil před barák, nějakej týden jsem s ním nejel. Jaký bylo překvapení, že ani na jeden pokus motor nechytl. Táta mě tehdy roztáhl na laně a já měl nervy z toho, co se děje. Nakonec jsem hrábl do motoru, vyměnil svíčky, očistil kontakty a autíčko startuje na první otočení :) Ale dost, jinak mi to tu už nebude číst vůbec nikdo :D

Nemám moc co bych vám ještě řekl, o škole mluvit nechci, protože když na ni nemyslím, mám se o dost líp. Sice bych se mohl pochlubit svojí 100% absencí v tělocviku, kterou sdílím ještě s pár lidma a která teďka vyplavala na povrch. Průser velkej, ale všechno se vyřeši...Teď se ještě dívám k sobě na Last.fm a nestačím se divit! Bruce poslední tři měsíce vytrvale válcuje Paula! Tomíku Tomíku... ;D