Jak se život posunul

Bude to už skoro rok, co jsem napsal poslední smysluplnej zápis. Pro někoho smutné, někoho to štve a někomu to je úplně jedno. Já sám jsem až do teď patřil do té poslední kategorie, ale i když se říká 'dvakrát do téže řeky nevstoupíš', tak se mě tak trochu po tom psaní zastesklo. 

Můj blog nikdy nebyl o ničem jiným než o mě samotném. Nikdy jsem neuměl psát o nějakých aktuálních problémech a pak o tom široce diskutovat. Proto ani teď, po tak dlouhé době se tady nedočtee nic jinýho, než co dělám, jak se mám a nemám a tak podobně...vše při starém, že? ;)

Stal se ze mě velkej kluk. Přes rok jsem pracoval a získal tak mnoho zkušeností, které (troufám si říct) moji vrstevníci až tak často nemívají. Najednou jsem se probudil ze snu a musel jsem se naučit postarat sám o sebe. S tím souvisí i to, že jsem se odstěhoval z domu. Nebylo to tak, že bych celej život nadával, jak mě to doma sere a rodiče jsou strašný a že už chci pryč...nevím jak vy, ale já jsem tohle poslouchal v okolí docela často. Já mám rodiče moc rád, ale myslím si, že když má člověk tu možnost, že by měl jít co nejdřív. Vztahy v rodině to upěvní, postaví se na vlastní nohy a zkusí konečně ten 'dospěláckej' život. A tak protože mi Marička nabídla abych s ní bydlel, šel jsem :)

Pořád jezdím v Rapiďátku :D Je to tak trošku smutný, ale je to tak. Ale mám ho pořád stejně rád! Jen jak se mění člověku životní priority, zjištujě, že by potřeboval některý věci trošku spolehlivější. :D No ale protože jsem teď začal další životní etapu, budu v něm ještě nějakej ten pátek jezdit.

Tím se dostávám k tomu, že mám za sebou první týden na vysoké škole. Doplazil jsem se k tomu trnitou cestou, která určitě tak trnitá být nemusela kdybych se aspoň trošku snažil. Teď jen vydržet a za pět let ing.Albrecht...Držte mi pěsti! :D

(Psal jsem to na novým netbooku, takže tam bude asi víc překlepů než obvykle :D)

Nový zápis...

...již brzy!

Pořád dokola

A nedám si říct. Nepíšu a nepíšu. Když ono mě to poslední dobou vážně nějak nebaví. Zatím co jiní mají často plodná období, že sypou příspěvek za příspěvkem, já si klidně dám měsíc nebo dva pauzu. No a když se konečně rozhoupu, je to zase o ničem :D

Ono vážně není moc o čem psát. Mám se dobře, mám skvělou přítelkyni, mám práci i když ne zas tak skvělou a když mám práci, mám taky někdy i peníze. Ono se to nezdá, ale ve výsledku je jedno pro druhý tak nějak důležitý. Prostě včechno je potřeba a když se věci v něčem nemají tak jak by se měli mít, je zle. Když už jsem zmínil tu práci, nejsem tam opravdu zas tolik spokojenej. Pořád stejný ksichty, málo peněz, je to daleko od domu...no prostě zkusil jsem ve svým volnu zase něco jinýho. V Olympii teď otevřeli novou část pasáže a při té příležitosti otevřeli i první Sushi Point v Brně. Našel jsem v novinách inzerát, že hledají obsluhu a tak jsem to šel zkusit. Ovšem rozhodně to nebylo to co jsem hledal. Šílená snobárna, divadýlko před hosty a spousta jiných věcí na který nemám jak psychicky, tak i zkušenostmi a hlavně se mi to prostě jednoduše nelíbilo. Takže jeden slavný den v luxusní restauraci Sushi Point mi stačil k tomu, abych se naučil dělat Mojito, Latté a dozvěděl se třeba co to znamená 'Ošimura' a nebo jak vypadá kaviár z létajících ryb. Děkuji, stačilo.

Stejně by mě zajímalo, co lidi na tom Sushi vidí. Rýže zabalená v řase plněná různýma srancema za nekřesťanský prachy aby si to potom máčeli v sojovce, která je podle odborníků tak strašně nezdravá. Ale asi je to teď hit, móda, protože pak nechápu, když je teda finanční krize, že si lidé můžou dát jen tak menu za 7 táců a podobný skromný věci. Ale nezáviďme a přejme jim to, ať se nacpou! :D

My, co máme peněz méně si radší dáme svíčkovou a budeme dál brázdit silnice ve škodárně :D Ha, teď jsem si vzpomněl, v pátek jsem neprošel na druhej pokus na STK. No není to skvělé?!? Nechal jsem odstranit závady v servise a když jsem tam najel znova, oznámili mi, že mi to opravili sice moc hezky, ale že mi tam teď teče brzdová kapalina. Takže mi to v zájmu mého zdraví a sebe saméo opět nedali a jsem dál bez technické. Do servisu musím znovu a jestli to pak neudělám, tak moje milovaný rapiďátko zaparkuju někde z hodně prudkýho srázu! :D

Ale jak říkám, mám se dobře, mám skvělou přítelkyni, mám... ;)