Za odvahu

Je opravdu moc příjemný, nejít v pátek do školy. Prodlouženej víkend se vždycky hodí a o to víc, když jdu v sobotu do práce. Teda, myslím že jdu, protože jsem ještě nevolal mistrovi. Dnešek byl ve škole naprosto pohodovej, když to tak vezmu, od rána jsem nic nedělal. První tři hodiny byla praxe a dostali jsme za úkol udělat zapojení s jedním integrovaným obvodem nějakýho 'rozsvěcovače'. Byl to vlastně takovej zmenšenej model toho, co se používá třeba pro pouliční osvětlení. Celý to spočívalo v tom, že když se zakryl fotorezistor, tak se muselo rozsvítit světlo (LED dioda). Aby to nebylo tak jednoduchý, muselo tam být určitý zpoždění, kterého se docílilo použitím kondenzátoru, trimru, zmiňovaného integráče a kopy rezistorů. Úloha se dělala ve dvojicích, ale protože nás je ve skupině 9, někdo musel být sám...já :D Byl jsem opravdu překvapenej, že na konci hodiny se mi to podařilo rozjet, učitel mi to oznámkuje ale až příští týden, už se to nestihlo. Výsledek mě moc potěšil, protože některý dvojice to ještě nemají ani hotový. Pak následoval tělocvik, kterej byl na rozdíl od toho minulýho o dost míň únavnej. Prvně jsme měli jít vrhat koulí, ale protože začalo pršet, musel učitel improvizovat. Půlka hrála v tělocvičně fotbal (bože jak já tu hru nemám rád) a druhá byla v 'posilovně' (říkám tomu činkárna, protože tam téměř nic jinýho není). V půlce se to prohodilo a tak jsem napochodoval do činkárny a rovnou na shyby. Jeden mi uznal za odvahu, tak jsem byl rád :D Pak už jsme si tam jen zkoušeli různý nářadí. Vlezl jsem na benchpress a zkoušel jsem 40kg....dal jsem to 5x, bože jaká já jsem lemra :D Pak už jsme to jen prokecali. Angličtina a čeština utekla rychle a konečně byl konec. Odpoledne jsem byl na nákupech a teď večer vysedávám u komplu....Mohlo by být zítra trochu slušně, zkusil bych novej foťák v terénu :)

Stovka?

Nemohl jsem se absolutně vůbec dokopat k dalšímu příspěvku, ale protože to měl být příspěvek stý, rozhodl jsem se, že svou lenost přemůžu a budu vás zase jednou prudit svými duchaplnými řečmi. Nepíše se mi snadno, protože nemám potřebu se s ničím svěřit a ani si neuvědomuji, že by se událo něco zvlášť významného, z čeho by jste padli na zadek. Zkusím ale něco vypotit :)

Minulý pátek se nesl v duchu domácí party, která se konala u mně. Čtyři jsme se sešli kolem půl osmé, dali si doma vodárnu a panáka a vyrazili do města, kde jsme obešli nonstopy a nakoupili chlast a nějaký lidský pití a jeli zase zpátky. Už na zastávce jsme vzbuzovali pozornost kolemjdoucích, ale koho to sere, že? Domů jsme dojeli skoro v jedenáct, dali jsme si dýmku a objednali jídlo. V mrazáku se zatím 'ohřívala' vodka a džusy a my jsme vyčkávali na příjezd zakkimana xD Ten dorazil celkem brzo, takže jsme popadli pizzy, těstoviny a odkráčeli k dvdčku na Kmotra. U toho jsme se kašili a kašili, takže když byl film u konce, téměř nikdo netušil o čem to je. Pak jsme chvíli blbli, psal jsem Maňasovi, kterej byl překvapen, co dělám ve 3 hodiny na ICQ, ale nakonec mi ti parchanti vypli kompl, tak jsem to s ním nedořešil. Následně jsme zhasli všechny světla a pustili si kruh. Výbornej film, dva 'dny' jsem prospal. Když jsme s vypětím sil dokoukali, chtěli po mě borci ještě vodárnu, ale to už jsem nedokázal, padl jsem na postel a usnul jsem. Bylo něco po páté, myslím, že ideální čas pro odchod na kutě :D

Druhej den jsem byl jak kdyby mě někdo kopl do hlavy a tak jsem jen pomalu uklízel a najednou bylo šest a naši přijeli z dovolenky. Přivezli mi nějaký tabáky do vodárny, nějaký ty vonný tyčinky (zas mám čím smradit) a dokonce i malou shishu, takže jsem byl nadšenej. Spát jsem šel celkem brzo a vstával jsem až někdy ve dvanáct, takže únava byla stále značná :D

Jinak, mám ještě jednu věcičku s kterou bych se chtěl pochlubit i když jsem to nechtěl zrovna moc roztrubovat do světa, ale nedá se to vydržet.......to je moje nový děťátko :)

Do hoven se vším

mělo to být sprostější

Darling Lorraine

Půvabná love story, příjemná na poslech i počtení...
Text a hudba Paul SImon, autorem překladu není nikdo jiný než Richard Pohl.

Darling Loraine

The first time I saw her
I couldn't be sure
But the sin of impatience
Said "She's just what you're looking for"

So I walked right up to her
And with the part of me that talks
I introduced myself as Frank
From New York New York

She's so hot
She's so cool
I'm not
I'm just a fool in love with darling Lorraine

All my life I've been a wanderer
Not really, I mostly lived near my parents' home
Anyway Lorraine and I got married
And the usual marriage stuff
Then one day she says to me
From out of the blue
Frank, I've had enough
Romance is a heartbreaker
I'm not meant to be a homemaker
And I'm tired of being darling Lorraine

What - You don't love me anymore?
What - You're walking out the door?
What - You don't like the way I chew?
Hey let me tell you
You're not the woman that I wed
You say you're depressed but you're not
You just like to stay in bed
I don't need you darling Lorraine
Darling Lorraine
Lorraine

I long for your love

Financially speaking
I guess I'm a washout
Everybody's buy and sell
And sell and buy and
And that's what the whole thing's all about

If it had not been for Lorraine
I'd have left here long ago
I should have been a musician
I love the piano

She's so light
She's so free
I'm tight, well, that's me
But I feel so good
With Darling Lorraine

On Christmas morning Frank awakes
To find Lorraine has made a stack of pancakes
They watch the television, husband and wife
All afternoon "It's A Wonderful Life"

What - You don't love me anymore?
What - You're walking out the door?
What - You don't like the way I chew?
Hey let me tell you
You're not the woman that I wed
Gimme my robe I'm going back to bed
I'm sick to death of you Lorraine
Darling Lorraine
Lorraine

Her hands like wood
The doctor was smiling
But the news wasn't good

Darling Lorraine
Please don't leave me yet
I know you're in pain
Pain you can't forget
Your breathing is like an echo of our love
Maybe I'll go down to the corner store
And buy us something sweet
Here's an extra blanket honey
To wrap around your feet

All the trees were washed with April rain
And the moon in the meadow
Took darling Lorraine
_____________________________

Darling Lorraine
(You're The One, 2000)

V první chvíli, co jsem jí spatřil,
Nemohl jsem si být jist,
Ale pokušitel neodbytný,
Mi řekl: "Ona je to, cos chtěl najít."
Tak jsem jí naproti šel,
A tou částí mne, která dokázala mluvit,
Jsem se představil jako Frank,
Z New Yorku, New Yorku.

Je tak vroucí,
Hned zas chladí,
Já nejsem pro ni žádoucí,
Nejsem ten pravý;
Jsem jen chudák, milující
Darling Lorraine.

Během celého svého života
Jsem byl tulákem.
Ne, ve skutečnosti jsem
Žil vždy blízko, co má rodina.

Tak jako tak, Lorraine a já jsme se vzali,
A jak to v manželství bývá;
Pak jednoho dne mi povídá,
Ztělesněná melancholia:
"Franku, já už tak nemohu dál.
Romance ti jen srdce lámou
A já nikdy nechtěla být domácí dámou,
A jsem unavená svojí "Darling" Lorraine"

"Cože Ty mne nemiluješ víc?
Cože Odcházíš si jakoby nic?
Cože Nelíbí se ti život, co jsem ved?"
Hej, odpovím ti hned:
Nejsi žena, co jsem si vzal,
Nejsi v depresi, jen lenoch, co by rád spal!
A já tě nepotřebuji, Darling Lorraine."
Darling Lorraine.
Lorraine

Toužím po tvé lásce.

Finanční záležitosti -
Doufám, že jsem patřičně naleštěn;
Každý prodává a nakupuje,
A zase zpět,
A o tom je celý náš svět.

Kdyby to nebylo kvůli Lorraine,
Opustil bych to tu už dávno,
Mohl bych být hudebníkem,
Miluji piáno
Je tak jemná,
Je tak lehká;
Já jsem silnější; takový jsem já,
Ale cítím se tak hezky,
S Darling Lorraine.

Jednou na vánoce,
Franka probudila;
Vůně lívance,
Co Lorraine připravila.
A seděli u televize
Jako manžel a manželka;
Odpoledne celé,
Jak nádherný se život zdá

"Cože Ty mne nemiluješ víc?
Cože Odcházíš si jakoby nic?
Cože Nelíbí se ti život, co jsem ved?"
Hej, odpovím ti hned:
Nejsi žena, co jsem si vzal,
Dej mi mou košili, nejradši bych spal
A jsem z tebe k smrti otráven, Lorraine!"

Darling Lorraine,
Lorraine;

Její ruce
Jak dřevo hlazené

Doktor se usmíval,
Ale zprávy byly zlé;

Darling Lorraine,
Prosím, neodcházej teď;
Vím, že máš bolest;
Na kterou nemůžeš nemyslet;
Tvůj dech zní ozvěnou naší lásky.
Snad bych mohl zajít na roh - do krámu,
Koupit ti nějaké sladkosti
Na ránu
Tu máš zvlášť jemný med,
Tím nohy pomazal bych ti hned

A když všechny stromy něžně omyl,
Májový déšť,
Nad loukou plovoucí měsíc,
Vzal k sobě Darling Lorraine.

Jenom blázni se radujou

Víkend zase končí a uběhl tak strašně rychle, že to ani není možný. V pátek jsem si skočil po škole na poštu pro koberec, který mi došel z jednoho e-shopu. Další doplněk do pokoje, takže zase o něco útulnější. Pak jsem si sedl chvíli ke komplu a šel brzo spát, protože druhej den jsem valil do práce. Usnout se mi pořádně nepovedlo, takže jsem zabral až někdy kolem půl jedné a když jsem 4.30 vstával, zrovna kvalitní vyspanej jsem nebyl.

Do práce jsem dorazil před šestou a když jsem přicházel na dílnu, byla tam ještě tma. Pozdravil jsem se s kamošema a chvíli si sednul. Pak začali jezdit první políčka a tak jsme makali. Byl jsem rád, že jsem to za ten měsíc nezapomněl, šlo mi to celkem od ruky a protože už není vedro, dalo se tam v pohodě přežít. No, kromě přestávky, kdy jsem se malinko prospal jsme makali nepřetržitě do 12, kdy většina lidí šla domů a tak pak jezdilo jen jedno pole za dlouhou dobu. To byla doba, kdy jsem se nehorázně nudil. Hrál jsem na mobilu a když mě to nebavilo, dělal jsem aspoň držáky kabelů. Takhle se to táhlo až do půl paté, kdy jsem i já šel domů.

Doma na mě čekal jen můj pesan, protože naši letěli na tu dovolenou. Najedl jsem se, skočil si do sprchy a pak se pohodlně usadil u počítače. Napsal mi ale stybik, že prej co budeme dělat. Já jsem mu řekl, že nic, protože jsem unavenej, ale nakonec mě překecal, že pojedem do města pro tabák do vodárny a pak, že přespí u mě aby nemusel nočním. Vyvenčil jsem čoklíka a vyrazil. Cestou jsem se dozvěděl, že stybik je utahanej jak sviňa, protože jel maratón na kole a tak jsme pomalu došli do chajovny, koupili dva tabáky a uhlí a vyrazili domů. Cestou jsem si všiml, že mi psala destička, jestli nechci s nima jít dneska někam. Vybil se mi mobil klasicky (to je z toho hraní) a tak jsem musel s odpovědí vydržet až domů. Napsal jsem ale, že se mi nechce a že jsem se stybikem u nás. Pak jsme si objednali pizzu a dali si dýmku. Jídlo dorazilo celkem brzo což jsme ocenili, protože jsme měli oba hlad. Pustili jsme si k tomu film, já jsem se usadil do křesla, stybik zalehl na sedačku.....no a v sedm ráno jsem se probudil úplně polámanej. Odkráčel jsem do pokoje, kde jsem to dospal a kolem půl desáté jsem vstával už doopravdy. Na mobilu jsem přečetl, že mě ještě přemlouvali, abych vzal stybika s sebou a vyrazil, ale to už jsem nezapsal. No, každopádně to bylo dost náročný.

Dneska jsem se hodně nudil a tak jsem aspoň trochu vysál byt a poklidil. Nádobí už jsem umýt nezvládl, však ono to vydrží do druhýho dne. Odpoledne jsem jen poslouchal hudbu a zevlil. Nakonec jsem se kouknul na matiku a to trvá do teď. Moc to neumím, ale snad nám učitelka nedá písemku hned v pondělí. Ještě bych měl kouknout na anglinu, ale to už asi nezvládnu, uvidíme jak to dopadne. Půjdu spát asi už teď i když zítra je na devátou. Normálně bych šel spát asi hodně pozdě, ale moc jsem se nevyspal, tak to napravím. Mějte se krásně a hurá do školy, čau.

Shoř v pekle

Tak jsem dneska prožil první tělesnou výchovu v tomhle školním roce. Strach dva dny dopředu a neuvěřitelnej stres. Vše se zhoršilo v tu chvíli, když obávaný kantor dokráčel a my jsme ho v pozoru zdravili, pak nám hodinu vykládal o tom, co nás čeká. Když dořekl poslední slovo, byl jsem si jistej, že je konec světa...aspoň pro mě. Tenhle člověk, mimochodem za svých mladých let kulturista a vzpěrač, po nás chce věci, který jsem naposledy dělal v osmé třídě na základní škole a co hůř, většinou ani neudělal. Spoustu různých sestav na hrazdě, hvězdy, salta, stojky, skoky do výšky, šplh na laně a v neposlední řadě vytrvalostní běh na Kraví hoře. Jediný, co mě potěšilo, byla příhoda, kterou nám on sám vyprávěl. Šel prý jednou se třídou na kravák a na silnici ho srazilo auto, bohužel málo a nikdo ho už nestačil dorazit. Nicméně, bude to pro mě asi těžká zabijárna, protože žáci v jeho tělocviku běžně propadají, což je věc celkem zajímavá, nikdy jsem tohle nezapsal a to už studuju dvanáctým rokem...no co nadělám.

Jinak, zítra konečně pátek. Máme šest hodin a zatím celkem pohodových, tak mi ta škola ani nevadí. Odpoledne pak musím zajít na poštu, protože mi už došla jedna ze zásilek (nikoli heroinu), co jsem si objednal. Doufal jsem, že už budu mít na poště obě, ale zatím to vypadá, že nic, tak si vyzvednu aspoň tu jednu. Pak mám sraz se švicou a jdem se kouknout do města, do vaňkovky na nějaký hadry. Tak snad něco pořídím...musím.

Na víkend nic neplánuju, protože jak už jsem psal, v sobotu jsem v práci a v neděli budu nabírat síly a možná se i něco učit. Jinak už je na 100% jistý, že naši jedou v sobotu, v 18:00 jim letí letadlo z Brna. Jo, ještě bych zapomněl, dneska jsem si udělal pár foteček z nichž 3 jsem vybral jako celkem ucházející, tak se můžete na závěr pokochat :D

1. | 2. | 3.

Stereotyp

Co začala škola, všechno je tak nějak pořád stejný. Kromě učení, kterýho zatím moc není, nedělám moc užitečných věcí. Každej den je úplně stejnej. Ráno vstát, do školy, domů, do postele, spát a zas znovu. Přestává mě to bavit a to je teprve druhej týden. Radši si ani nepředstavuju, co všechno mě ještě čeká, ale ono je to tak asi lepší. V sobotu jdu po měsíci do práce, tak si zase vydělám nějakou tu almužnu. Špatný na tom ale je, že už mě dva (nebo spíš čtyři) lidi chtěli z toho stereotypu vytáhnout a já nemůžu. Prvně to byl Krupica, ať jedu s nima na chatu. To není taková hrůza, vzal to v pohodě, průšvih byl ale, když mi napsala Katka, ať jdu s ní, s Marčou a s Perfíkem v pátek někam zapařit. Je to asi už po desáté co jsem to musel zrušit, tak mě za to teď všichni jebou, ale nemůžu se na ně zlobit, jsou v právu. Nicméně se s tím skutečně nedá nic dělat a tak tady můžu napsat jen 'omlouvám se'.

V sobotu nebo v neděli odjíždí naši na týden na dovču. Takže budu SÁM doma, což mě sice nesmírně těší, ale jinak to asi bude celkem vopruz. Na pátek je domluvená 'house party' xD v našem malým bytečku, takže se mám aspoň na co těšit. Jinak, pokud byste se chtěli v průbehu týdne zastavit dejte vědět. (Vodní dýmka 80Kč, Kofola 20Kč, jídlo nutno předem obědnat :DDD). Jinak asi nemám nic moc zajímavýho, co bych vám víc psal. V pátek si snad ještě půjdu koupit nějaký hadry, páč nemám v čem chodit. Já to nechápu, furt utrácím a nic nemám, to je hrozný. No snad si koupím nějaký rifle a triko bo dvě, fakt bych to potřeboval.

No a na závěr...doufám, že se vám líbí novej vzhled, autorem všech úprav je webdesignér, webmaster a hroznej plantážník Maňas, kterýho tímto zdravím a doufám, že jsem mu udělal 'pěknou' vizitku. Jeho služby byly velmi pochybné, ale vše dovedl do zdárného konce a já mu tímo děkuji!!! :P

První týden

Dnešní post začnu asi oproti jiným blogům trochu netradičně. Zatímco většina popisovala svůj první školní den, já jsem se to rozhodl shrnout. Mezi náma, kdybych nebyl línej, tak jste tady 3.září našli příspěvek 'první školní den' xDD No ale jak to teda všechno probíhalo.

Začátek byl klasicky úplně nejvíc v pohodě. Až na to vstávání teda, protože jsme měli normálně na osmou a já jsem se ještě rozhodl vyrazit neobvykle brzo, abych si zabral nějaký slušný místo. Neměl jsem v plánu sedět zase celej rok v druhé lavici u okna, kde na mě bylo vidět a ještě k tomu jsem byl připečenej od slunka. Teď mám pěkně krásnou zadní lavici na straně u dveří a rozhodně si nestěžuju. Musím taky připomenout, že naše třída byla rozhozená do různých oborů, takže na multimédia, kde jsem já, se dostalo 8 lidí z bývalé třídy. Co se týče prvního dne, tak během té jedné hodiny nás učitelka přivítala a napsala nám náhradní rozvrh do konce týdne. Byl jsem překvapenej, že ostatní známí všichni jedou od druhýho dne podle normálního rozvrhu a natvrdo. Bude to ale asi tím, že se nám hodně změnily předměty...

Další dny se nám pak chodili představovat do hodin nový vyučující, někteří fanatičtí hned první hodinu začali učit, což většina z nás nemohla rozdejchat, ale nebylo to vážný. Pár kantorů z odborných předmětů nás řádně vystrašilo a rozhodně ne neprávem. Krásný předmět elektrotechnická měření dá asi zabrat všem. Protokol každej týden, náročný učivo a stačí jedinou úlohu neodevzdat a automaticky je žák neklasifikován a dělá reparát. Nezapomněli nám zdůraznit, že tu opravu z tohoto předmětu nedal ještě nikdo. Takže se mám na co těšit...

Během týdne jsem stačil po škole jít dvakrát na pivko, čímž jsem utratil moje poslední skromný úspory. Peníze ale vždycky budou. Teď mi má dojít výplata, ale já dlužím skoro 6 tyček, takže mi toho moc nezbude, ale nevadí, příští sobotu už asi zase naklušu do ABB. Uvidím, jak to budu stíhat, ale myslím, že ty dvě soboty v měsíci by se daly. A když tam vydržím nějakej rozumnej počet hodin, bude to třeba i tisícovka za měsíc...to jde :)

V osobním životě jinak nic novýho, čím bych vás ohromil. Jen tady zaznačím, že poslední sobotu v prázdninách, jsem se v noci tak rozbil, že jsem poprvé v životě myslel, že umřu :D Zasvěcení ví, ti další ať o tom radši ani nepřemýšlí. Nebylo to příjemný no...
Taky jsem si koupil do pokoje zase nějakej ten kus nábytku, takže se to pomalu stává celkem dost útulný, nicméně ten hlavní bod stále chybí a protože naši pojedou brzo na dovolenou, nevím, kdy to stihnu. Škoda no, už bych to chtěl mít hotový :)

P.S.Rozhodl jsem se, že zkusím přezpívat znovu Bridge Over Troubled Water od S&G. Uvidíme, co z toho vznikne a jestli se to povede. Možná pak přibude i něco jinýho, ale to ještě nevím :P