Boxer

Je čas potrápit zase trošku vaše hlavičky. Mám tady další text písně Paula Simona a překlad od kamaráda Richarda Pohla. Dnes už kulotvní píseň složená pro duo Simon & Garfunkel...

The Boxer

I am just a poor boy,
Though my story's seldom told,
I have squandered my resistance
For a pocketful of mumbles,
Such are promises
All lies and jest
Still, a man hears what he wants to hear
And disregards the rest.

When I left my home
And my family,
I was no more than a boy
in the company of strangers
in the quiet of a railway station,
Running scared.

Laying low,
Seeking out the poorer quarters
Where the ragged people go,
Loking for the places
Only they would know.
Lie-la-lie . . .

Asking only workman's wages
I come looking for a job,
But I get no offers.
Just a come-on from the whores
On Seventh Avenue
I do declare,
There were times when I was so lonesome
I took some comfort there.
Lie-la-lie . . .

Now the years are rolling by me,
They are rocking evenly,
And I'm older than I once was,
Younger than I'll be,
But that's not unusual
No! It isn't strange:
After changes upon changes
we are more or less the same,
After changes we're more or less the same.

Then I'm laying out my winter clothes
And wishing I was gone,
Going home
Where the New York City winters
Aren't bleeding me,
Leading me,
Going home.

In the clearing stands a boxer,
And a fighter by his trade
And he carries the remainders
Of ev'ry glove that laid him down
And cut him till he cried out
In his anger and his shame,
"I am leaving, I am leaving"
But the fighter still remains
Lie-la-lie . . .
_____________________________

Boxer
(Bridge Over Troubled Water, 1970)

Já jsem jenom prostý hoch,
Ačkoli můj příběh není z těch,
Co slýcháváte často.
Já mrhal čas a už nevěřím,
Všem těm roztomilým kecům,
Jako slibům a podobným lžím-
Jen samé fóry a skutek nic;
Však někdy člověk slyší, co slyšet chce
A nezajímá ho nic víc.
Hm

Když jsem opustil svůj dům a rodinu,
Nebyl jsem nic víc než kluk,
Ve společnosti cizáků,
Na vlakovém nádraží ztichlém,
Já ze strachu do běhu se dal,

A pátral jsem po cestě ze čtvrti pro chudé,
Kudy ztroskotanci jdou,
Hledajíc místa, kde jen oni doma jsou.
Lie-la-lie

Očekávajíc jen poctivou mzdu,
Já práci s nadějí hledat šel,
Ale nabídky nebyly, žel;
Jen "Pojď ke mně" od cour na Sedmé ulici;
Přiznám se, že někdy jsem byl tak osamělý,
Že jsem děkoval za jejich pozvání
Lie-la-Lie

Nyní, jak se kolem mne roky valí,
I mne už téměř zkolébaly;
Vidím, že jsem starší, než jsem byl,
A mladší, než budu zas;
Což ale není nic zvláštního
Ne! Mne již nepřekvapuje,
Že po všech těch změnách,
Kterými procházíme;
Víceméně stejní zůstanem,
Po všech změnách
Víceméně stejní zůstanem.

A tak shazuji zimník svůj,
A říkám si: "Dost!",
A jdu domů, stůj co stůj -
Kde netrýzní newyorkský mráz
Já asi byl nezvaný host.

A proto teď na scéně stojí Boxer,
Co rve se za svůj plat,
A nese upomínky na každý úder,
Každou rukavici, co srazila jej;
Co bila ho, až pad ---
A on, pln hněvu a studu povídá:
"Já odcházím, odcházím, já"
Však bojovníkem zůstává.