Přihlásit k odběruApril Come She Will
April come she will
When streams are ripe and swelled with rain
May she will stay
Resting in my arms again
June she'll change her tune
In restless walks she'll prowl the night
July she will fly
And give no warning of her flight
August die she must
The autumn winds blow chilly and cold
September I'll remember
A love once new has now grown old
_____________________________
V dubnu přilétá
(Sounds of Silence, 1966)
Píseň vznikla z dětské říkanky, kterou se Simon naučil od své dívky, kterou poznal v Anglii. Z každého verše pak udělal dvojverší (a jedno přidal) v citlivé básni o nezadržitelném koloběhu života a lidských vztahů.
V dubnu vždycky přilétá,
Když déšt prameny protéká,
V květnu, budeš-li hodný, zůstane,
A v náručí ti spočine.
V červnu, zní její píseň záhadná,
Neklidná, v tmách bloudí samotná.
V červenci ti náhle odlétá,
A zprávy o sobě nedává.
V srpnu ji čeká smrt,
Podzimního větru chlad,
Milosti nezná
V září budu jen vzpomínat,
Jak láska jednou zrozená,
Ponenáhlu zestárla.
0
V dubnu přilétá
12. září 2008
Zítra letím na dovolenou do Bulharska, tak se s váma loučím. Odjíždím s takovou podivnou náladou a tak doufám, že až se vrátím, bude líp. Mějte se tu krásně...
10
Tak něco málo k tomuhle mýmu novýmu miláčkovi :) Ve čtvrtek 28.8.2008 jsem s tátou a se Zytynem sedl do auta a jel na druhou stranu republiky splnit si sen a pořídit si Škodu Rapid. Nedaleko Plzně, v malé vesnici zvané Ejpovice, ji prodával kluk, který v ní jezdil asi rok a zdědil ji po dědečkovi a babičce. Autíčko je v bezva stavu, samozřejmě má svůj věk a tak se na něm nějaká ta rez najde, ale budu se snažit ho zatím udržet ve formě a pak, až budou peníze, ho případně pořádně zrekonstruovat a dát pod lak...ale to je daleko. Jinak, už teď jsem do Rapida narval od koupě dalších osm tisíc. Pojistka, přihlášení, výfuk, olej a pár drobností a ono to letí...ale stojí mi to za to, je to mazel :D
A pár technických parametrů...
Škoda Rapid 130
Rok výroby: 1988
Zdvihový objem: 1289 cm3
Výkon: 43 kW / 5000 ot.min
Točivý moment: 97 nm /2850 ot.min
Počet rychlostních stupňů: 5 vpřed, 1 vzad
Stálý převod rozvodovky: 3,90
Max.rychlost: 153 kmph
Rapiďátko
3. září 2008
Tak něco málo k tomuhle mýmu novýmu miláčkovi :) Ve čtvrtek 28.8.2008 jsem s tátou a se Zytynem sedl do auta a jel na druhou stranu republiky splnit si sen a pořídit si Škodu Rapid. Nedaleko Plzně, v malé vesnici zvané Ejpovice, ji prodával kluk, který v ní jezdil asi rok a zdědil ji po dědečkovi a babičce. Autíčko je v bezva stavu, samozřejmě má svůj věk a tak se na něm nějaká ta rez najde, ale budu se snažit ho zatím udržet ve formě a pak, až budou peníze, ho případně pořádně zrekonstruovat a dát pod lak...ale to je daleko. Jinak, už teď jsem do Rapida narval od koupě dalších osm tisíc. Pojistka, přihlášení, výfuk, olej a pár drobností a ono to letí...ale stojí mi to za to, je to mazel :D
A pár technických parametrů...
Škoda Rapid 130
Rok výroby: 1988
Zdvihový objem: 1289 cm3
Výkon: 43 kW / 5000 ot.min
Točivý moment: 97 nm /2850 ot.min
Počet rychlostních stupňů: 5 vpřed, 1 vzad
Stálý převod rozvodovky: 3,90
Max.rychlost: 153 kmph
4
Klobouk dolů
18. srpna 2008
Prázdniny utíkají jako voda a já už se pomalu smiřuju s tím, že nás čeká zase škola. Zjistil jsem, že bych se celkem i těšil, nebýt to maturitní ročník. Ony ty prázdniny zas tak za moc nestály...je to tak bohužel. Nic moc se mi nepovedlo, jsem pořád v práci, nebylo tak nějak nic, z čeho se těšit. Ale tak, zbývají mi čtyři dny v práci a pak snad pojedu na druhou stranu republiky pro autíčko. V pátek tam budu psát, tak mi drže palečky ať tam na mě ještě čeká.
Ale abych tady pořád nepsal, jak je všechno na prd, tak víkend se celkem povedl. V sobotu odpoledne za mou přijel Stybik s komplem, pozval jsem ho na oběd a tak jsme byli chvíli u nás. Dorazil taky ještě Zytyn, koukali jsme na videa na netu a hráli po síti Unreal Tournament. Kolem deváté jsme vyzvedli doma Klárku a jeli jsme ke Stybikovi na noc. Stybiček nás zase na oplátku pozval na steaky, který jsme si teda museli udělat, ale jako ňami :D Kolem jedenácté jsem s Klárkou a Zytynem skočil do auta a jeli jsme do nonstopu pro něco na pití. Všude švestky, byl jsem celej posranej, tak jsme objížděli celou Líšeň, abysme se jim vyhli a oni stáli i na druhé straně :D Ale dobrý...Celej večer jsme pak popíjeli, vyžírali ledničku a vymýšleli kraviny. Nevím, jestli jste někdy zkoušeli dělat ve tři v noci palačinky s nějakým tím promile v krvi, ale každopádně to nejde. Vajíčka jsme sbírali ze země, sypali jsme tam hrubou mouku a o těch výtvorech, co vznikaly na té pánvi ani nemluvím :D O čtvrt na pět jsme to zapíchli, zabrali Stybikovi ložnici a sedačku a šli spát. Vyspal jsem se výborně, když mě Klárka o sedmi vzbudila tím, že na mě otevřela okno, že je jí vedro :D Vedro tam bylo, ale to slunko mě málem zabilo xD Takže děkuju, tři hoďky spánku, neznám nic lepšího :))
Dopoledne v neděli jsem teda dojel domů a s obrovským hladem jsem začal dělat vajíčka. Dorazila mamka se ségrou od babičky s tím, že se pojedou podívat do města. Já byl domluvenej s bráchou od čolka, na focení hotelu, ale nakonec jsem to vyřešil tak, že jsem vzal foťák s sebou a jel do města taky. Ve Vaňkovce jsem si naprosto neplánovaně koupil nějaký věci na sebe, takže jsem byl nadmíru spokojenej....no mám klobouk prostě :D Každopádně když jsem stál v kabince v trenkách, volá mi Marička, jestli nejdu na bowling večer. No nechtělo se mi, druhej den do práce, tak jsem se nechal dlouho přemlouvat, ale nakonec jsem svolil. Bylo nás pět :D Dobrý no, bylo nás pět - Marča s Ondrou, Klárka, Honny a já, takže celkem dobrá hra. Jeli jsme do Olympie, kde to teda není nic moc, věčně se to sralo, ale tak neva :) Hrál jsme to podruhé v životě a ta třetí hra se mi vyvedla, 136 bodů milánkové :D Jojo, pochlubit se musím. Pak už jsme jeli domů, Ondra nás hodil na rozjezd, doprovodil jsem Klárku a o půl jedné jsem byl v posteli...
...4.42, pondělí ráno. Vstával jsem s pocitem, že mě někdo zkopal, ale nějak jsem se vymotal, sedl do šaliny a spal celou cestu až do práce. Tam to vypadalo způsobem, že jsem se zařeným očima namontoval všecko co jsem měl a jak nebylo co dělat, utíkal jsem si dát na záchod spánkovou injekci. Po půl hoďce jsem se vrátil, zas montoval a jak to šlo, už jsem chrápal na záchodě. Hroznej den, tak do té dvanácté jsem vážně myslel, že umírám. Fakt už nikdy víc, nikomu to nepřeju, fujky :D Ale přežil jsem, doma jsem si na dvě hoďky lehnul a teď tu sedím a píšu tuhle kravinu...třičtvrtě na dvanáct do prdele....dobrou :D
Ale abych tady pořád nepsal, jak je všechno na prd, tak víkend se celkem povedl. V sobotu odpoledne za mou přijel Stybik s komplem, pozval jsem ho na oběd a tak jsme byli chvíli u nás. Dorazil taky ještě Zytyn, koukali jsme na videa na netu a hráli po síti Unreal Tournament. Kolem deváté jsme vyzvedli doma Klárku a jeli jsme ke Stybikovi na noc. Stybiček nás zase na oplátku pozval na steaky, který jsme si teda museli udělat, ale jako ňami :D Kolem jedenácté jsem s Klárkou a Zytynem skočil do auta a jeli jsme do nonstopu pro něco na pití. Všude švestky, byl jsem celej posranej, tak jsme objížděli celou Líšeň, abysme se jim vyhli a oni stáli i na druhé straně :D Ale dobrý...Celej večer jsme pak popíjeli, vyžírali ledničku a vymýšleli kraviny. Nevím, jestli jste někdy zkoušeli dělat ve tři v noci palačinky s nějakým tím promile v krvi, ale každopádně to nejde. Vajíčka jsme sbírali ze země, sypali jsme tam hrubou mouku a o těch výtvorech, co vznikaly na té pánvi ani nemluvím :D O čtvrt na pět jsme to zapíchli, zabrali Stybikovi ložnici a sedačku a šli spát. Vyspal jsem se výborně, když mě Klárka o sedmi vzbudila tím, že na mě otevřela okno, že je jí vedro :D Vedro tam bylo, ale to slunko mě málem zabilo xD Takže děkuju, tři hoďky spánku, neznám nic lepšího :))
Dopoledne v neděli jsem teda dojel domů a s obrovským hladem jsem začal dělat vajíčka. Dorazila mamka se ségrou od babičky s tím, že se pojedou podívat do města. Já byl domluvenej s bráchou od čolka, na focení hotelu, ale nakonec jsem to vyřešil tak, že jsem vzal foťák s sebou a jel do města taky. Ve Vaňkovce jsem si naprosto neplánovaně koupil nějaký věci na sebe, takže jsem byl nadmíru spokojenej....no mám klobouk prostě :D Každopádně když jsem stál v kabince v trenkách, volá mi Marička, jestli nejdu na bowling večer. No nechtělo se mi, druhej den do práce, tak jsem se nechal dlouho přemlouvat, ale nakonec jsem svolil. Bylo nás pět :D Dobrý no, bylo nás pět - Marča s Ondrou, Klárka, Honny a já, takže celkem dobrá hra. Jeli jsme do Olympie, kde to teda není nic moc, věčně se to sralo, ale tak neva :) Hrál jsme to podruhé v životě a ta třetí hra se mi vyvedla, 136 bodů milánkové :D Jojo, pochlubit se musím. Pak už jsme jeli domů, Ondra nás hodil na rozjezd, doprovodil jsem Klárku a o půl jedné jsem byl v posteli...
...4.42, pondělí ráno. Vstával jsem s pocitem, že mě někdo zkopal, ale nějak jsem se vymotal, sedl do šaliny a spal celou cestu až do práce. Tam to vypadalo způsobem, že jsem se zařeným očima namontoval všecko co jsem měl a jak nebylo co dělat, utíkal jsem si dát na záchod spánkovou injekci. Po půl hoďce jsem se vrátil, zas montoval a jak to šlo, už jsem chrápal na záchodě. Hroznej den, tak do té dvanácté jsem vážně myslel, že umírám. Fakt už nikdy víc, nikomu to nepřeju, fujky :D Ale přežil jsem, doma jsem si na dvě hoďky lehnul a teď tu sedím a píšu tuhle kravinu...třičtvrtě na dvanáct do prdele....dobrou :D
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
