Ale jo, už je jaro...

...i když to tak venku zrovna teď vůbec nevypadá, tak třeba ten včerejší den byl vážně nádhernej. Skoro vůbec se neschovalo sluníčko, dalo se chodit v mikině, prostě takovej ten den na trávení venku. Odpoledne jsem toho využil a se Stybikem a se Zytynem jsem se vydali na road-trip do Velkého Meziříčí. Stybik celou dobu řídil jejich Scénica a byla to taková fajn cesta, dokud jsme ovšem nedojeli do klikatých silniček někde u Rosic za Brnem. Stybik nám v jedné opravdu pěkné 180° zatáčce prudce z kopce ukázal, že i člověk, kterýmu na řidičáku ještě nezaschl inkoust a jede s tím nejvyšším osobákem, co se dá vybrat, dokáže luxusně smykovat...bohužel neplánovaně a nechtěně, takže každej jsme to vzali po svým...Stybik točil volantem z jedné strany na druhou, já do to ho řval 'Ty pičo! Ty pičo!' a Zytyn vybuchl v záchvat smíchu...patrně, že jsme přežili :D No zážitek zase na hodně dlouho, ale všechno dopadlo dobře, tak proč se tomu nezasmát :)) Jinak ve VelMezu mrtvo, jak jinak taky :D Najedli jsme se, zasvinili v hospodě půl stolu a vydali se na cestu zpátky. Tu se mnou měl Zytyn hodně těžkou, protože jsem mu celou dobu třepal sedačkou, otevíral a zavíral sklápěcí stoleček a mlátil ho opěrkou na hlavu, kterou jsem mu ukradl ze sedadla :D Ale vydržel to, tak mu tady skládám poklonu :D

V pátek jsme se s Káťou, Marčou a Honnym sešli večer u nás. Moji převelice tolerantní rodiče mi to opět povolili, takže díky díky :D Večer v pohodě, něco se vydřilo, něco už míň, ale jsem rád, že jsme se viděli. Ráno jsem pak ještě děcka vezl domů/na šalinu, tak jsem si musel nenápadně z tátovýho kanystru ukrást trošku benzinu, protože jsem neměl tu odvahu vyjet do ulic s prázdným Rapiďátkem a pěněženkou :D Když jsem potom přijel zpátky, potkal jsem u baráku ségru s malým, jeli k nám zrovna na návštěvu...tak jsme vzali ještě mámu a šli jsme na procházku. Pepula byl hodnej, on teda v kočárku je vždycky, ale i doma tentokrát nijak nevřeštěl a tak jsem ani já nemusel našemu žárlivýmu čoklíkovi vyhlásit válku, kterej to vždycky těžce nese, když nemá všechnu pozornost :)

Jinak nemůžu v novým postu nezmínit moje milovaný Rapiďátko, který je teď zase pěkně v kondici. Sice investicí je naplánovaných strašlivě moc, až by z toho jednomu bylo špatně, ale nic není akutní :) Dokonce někteří, co si z něj dělali srandu, pak byli překvapení a pochválili mě, jak pěkně jede...že Mari? :D A taky všichni koukají, jak pěkně startuje :D Ale musím uznat, že v tomhle případě je na co. Když jsem ho po zimě zprovoznil a postavil před barák, nějakej týden jsem s ním nejel. Jaký bylo překvapení, že ani na jeden pokus motor nechytl. Táta mě tehdy roztáhl na laně a já měl nervy z toho, co se děje. Nakonec jsem hrábl do motoru, vyměnil svíčky, očistil kontakty a autíčko startuje na první otočení :) Ale dost, jinak mi to tu už nebude číst vůbec nikdo :D

Nemám moc co bych vám ještě řekl, o škole mluvit nechci, protože když na ni nemyslím, mám se o dost líp. Sice bych se mohl pochlubit svojí 100% absencí v tělocviku, kterou sdílím ještě s pár lidma a která teďka vyplavala na povrch. Průser velkej, ale všechno se vyřeši...Teď se ještě dívám k sobě na Last.fm a nestačím se divit! Bruce poslední tři měsíce vytrvale válcuje Paula! Tomíku Tomíku... ;D

Že by jaro?

Dneska bylo fakt krásně. Vstával jsem celkem brzo, protože jsem slíbil mámě, že ji odvezu od babičky domů a měl jsem tam být ráno. Takže moje klasický vstávání ve dvanáct se nekonalo a nakonec to bylo dobře, den byl takovej nějakej delší :D Každopádně kolem poledne vysvitlo sluníčko a udělalo se vážně jarně, takže jsem se rozhodl, že vyvezu Rapiďátko na první letošní projížďku. Prvně jsem měl namířeno za svým instruktorem z autoškoly, kterýmu jsem slíbil svezení v mém luxuním voze, ale nakonec jsem to přehodnotil a vydal se s tátou na vysočinu, do míst, kam jezdíváme každoročně na dovolenou. Musím uznat, že přemluvit autí k nastartování po takové době byl nadlidskej úkol, ale nakonec jsme si padli do noty a já si to mohl namířit k pumpě. Nabral jsem pro mě netradičních 20 litrů Shell V-Power za moje poslední peníze a spokojeně se vydal na cestu. Ještě jsem ale ani nevyrazil a už jsem si to mířil zpátky k domovu, protože mi nesvítil blinkr. Takže proběhla rychlá výměna žárovky a konečně hurá na cestu. Jízda supr. Miluju okresky, tu spoustu zatáček a kopců a sem tam i nějakou tu rovinku, takže není problém dotknout se mojí oblíbené 130ky na tachometru, prostě paráda. Prozkoumali jsme naši oblíbenou vesničku Moravecké Pavlovice, kde se za ten rok vůbec nic nezměnilo, ale pod sněhem jsme ji viděli poprvé. Pak jsme se vydali přes Dolní Rožínku do Nedvědice a následně zpátky do Brna. Taky musím říct, že rádio hraje perfektně a je potřeba rychle dodělat ten předek ať je to kompletní, protože je to vážně luxus. Úplně si vzpomínám, když jsem byl malej, jak jsem vždycky koukal do všech aut, jestli náhodou nemá někdo rádio na CDčka a dneska mám auto svoje a to rádio taky :))) ...jo a musím odvzdušnit brzdy, ještě by to mohlo brzdit taky :DD

Teď minulej týden to byl přesně měsíc, co jsem se stal strejdou. Jaňulka porodila krásnýho kluka , kterej dostal jméno Pepík...Josef samozřejmě, ale kdo by mu tak říkal, že? :D Pepino je ale fakt úžasnej. Za ten měsíc, co je na světě, vyrostl snad o metr, pomaličku začíná poznávat svět a když má nějaký trápení, dokáže se teda pořádně ozvat. Něco o tom musím vědět, když jsem teď týden byl u malýho na návštěve :) Jednu noc jsem dokonce vstával ještě mnohem víckrát, než ségra k Pepinovi. Pravdou je, že to ale nebylo kvůli němu, protože já cestoval jenom na záchod. Snědl jsem něco špatnýho a dalo mi to pořádně zabrat. Ale bylo vtipný, že když jsem já vstával po páté na záchod, tak ségra po prvé k malýmu :D Byl to fajn týden, takovej odpočinkovej, teda až na to, že jsem malinko ztrácel kontakt s okolím, jak jsem nebyl permanentně vylepenej u počítače :D Co už...

Mám autíčko na dálkový ovládání :D Ano, čtete dobře. Sice už mi není osm, ani deset, ale devatenáct. No jo vlastně, já oslavil v únoru posledních náct...to zní strašně, teď už jenom párkrát 'cet' a pak 'sát' a je konec :D Ne dobře, stále ještě mládí v rozpuku :D Zpátky k autíčku! Narazil jsem na něj díky facebooku. Poprvé v životě jsem úmyslně kliknul na nějakou reklamu a následně si dokonce něco objednal. Ale to vážně nešlo odolat. Je to modýlek o velikosti většiho angličáka (měřítko 1:52), ale plně funkční jako jeho větší RC kolegové. Jezdí dopředu, dozadu, doprava i doleva, svítí a hlavně se vyrábí v několika frekvencích, takže švagr ani brácha neodolal a už máme auta tři a můžeme závodit :D

Jinak jsem od 1.března bez netu, protože jsem u UPC požádal o zrušení služby a oni mi to přislíbili právě k prvnímu březnu. Já jsem jim samozřejmě nevěřil, protože co oni navykládají nikdy není pravda. Bohužel tentokrát splnili co slíbili, takže jsem večer seděl u počítače, psal tenhle článek a najednou konec. Odeslat jsem to už nestihnul a dopisuju to až teď ve škole...Tak aspoň něco ;)