Ale jo, už je jaro...

...i když to tak venku zrovna teď vůbec nevypadá, tak třeba ten včerejší den byl vážně nádhernej. Skoro vůbec se neschovalo sluníčko, dalo se chodit v mikině, prostě takovej ten den na trávení venku. Odpoledne jsem toho využil a se Stybikem a se Zytynem jsem se vydali na road-trip do Velkého Meziříčí. Stybik celou dobu řídil jejich Scénica a byla to taková fajn cesta, dokud jsme ovšem nedojeli do klikatých silniček někde u Rosic za Brnem. Stybik nám v jedné opravdu pěkné 180° zatáčce prudce z kopce ukázal, že i člověk, kterýmu na řidičáku ještě nezaschl inkoust a jede s tím nejvyšším osobákem, co se dá vybrat, dokáže luxusně smykovat...bohužel neplánovaně a nechtěně, takže každej jsme to vzali po svým...Stybik točil volantem z jedné strany na druhou, já do to ho řval 'Ty pičo! Ty pičo!' a Zytyn vybuchl v záchvat smíchu...patrně, že jsme přežili :D No zážitek zase na hodně dlouho, ale všechno dopadlo dobře, tak proč se tomu nezasmát :)) Jinak ve VelMezu mrtvo, jak jinak taky :D Najedli jsme se, zasvinili v hospodě půl stolu a vydali se na cestu zpátky. Tu se mnou měl Zytyn hodně těžkou, protože jsem mu celou dobu třepal sedačkou, otevíral a zavíral sklápěcí stoleček a mlátil ho opěrkou na hlavu, kterou jsem mu ukradl ze sedadla :D Ale vydržel to, tak mu tady skládám poklonu :D

V pátek jsme se s Káťou, Marčou a Honnym sešli večer u nás. Moji převelice tolerantní rodiče mi to opět povolili, takže díky díky :D Večer v pohodě, něco se vydřilo, něco už míň, ale jsem rád, že jsme se viděli. Ráno jsem pak ještě děcka vezl domů/na šalinu, tak jsem si musel nenápadně z tátovýho kanystru ukrást trošku benzinu, protože jsem neměl tu odvahu vyjet do ulic s prázdným Rapiďátkem a pěněženkou :D Když jsem potom přijel zpátky, potkal jsem u baráku ségru s malým, jeli k nám zrovna na návštěvu...tak jsme vzali ještě mámu a šli jsme na procházku. Pepula byl hodnej, on teda v kočárku je vždycky, ale i doma tentokrát nijak nevřeštěl a tak jsem ani já nemusel našemu žárlivýmu čoklíkovi vyhlásit válku, kterej to vždycky těžce nese, když nemá všechnu pozornost :)

Jinak nemůžu v novým postu nezmínit moje milovaný Rapiďátko, který je teď zase pěkně v kondici. Sice investicí je naplánovaných strašlivě moc, až by z toho jednomu bylo špatně, ale nic není akutní :) Dokonce někteří, co si z něj dělali srandu, pak byli překvapení a pochválili mě, jak pěkně jede...že Mari? :D A taky všichni koukají, jak pěkně startuje :D Ale musím uznat, že v tomhle případě je na co. Když jsem ho po zimě zprovoznil a postavil před barák, nějakej týden jsem s ním nejel. Jaký bylo překvapení, že ani na jeden pokus motor nechytl. Táta mě tehdy roztáhl na laně a já měl nervy z toho, co se děje. Nakonec jsem hrábl do motoru, vyměnil svíčky, očistil kontakty a autíčko startuje na první otočení :) Ale dost, jinak mi to tu už nebude číst vůbec nikdo :D

Nemám moc co bych vám ještě řekl, o škole mluvit nechci, protože když na ni nemyslím, mám se o dost líp. Sice bych se mohl pochlubit svojí 100% absencí v tělocviku, kterou sdílím ještě s pár lidma a která teďka vyplavala na povrch. Průser velkej, ale všechno se vyřeši...Teď se ještě dívám k sobě na Last.fm a nestačím se divit! Bruce poslední tři měsíce vytrvale válcuje Paula! Tomíku Tomíku... ;D