Pátek :D

Pokud jste viděli v pátek večer v autobuse borca s kovbojským kloboukem, veřte, že jsem to byl já :D

Jinak pozdravuju Stybika, Pirga a Klárku...

Výlet na Vysočinu

Dneska jsme s tátou odpoledne nasedli do naší šádesky a vydali jsme se na výlet. Jeli jsme se podívat do okolí na mapě těžko najitelných Moraveckých Pavlovic. Jako už tradičně tam pojedeme v létě na dovolenou a tak jsme se byli patřičně navnadit.

Nejdříve jsme se stavili v samotných Pavlovicích. Od našeho baráku je to rovných 50 kiláků a táta mi nechce věřit, že jsme to dali za 40 minut...prvně jsem tvrdil pětatřicet, ale to bylo divný už i mě, takže si stojím za tou čtyřicítkou. Každopádně cesta to byla rychlá, když se dalo, táhli jsme to na stodvacet :) Ve vesničce se nic nezměnilo, těch 5 a půl lidí, co tam žije, stále dejchá a vše je na svým místě. Udělali jsme si procházku a nakonec jsme tam courali asi hodinu. Naštěstí nebylo vedro, protože tam je to z kopce do kopce. O půl paté jsme vyrazili do Nedvědice. Zajeli jsme si k nádraží a byli se podívat do kostelíku. Nemohlo se sice úplně dovnitř, ale nakouknout se dalo. Pak už jsme jeli přes Doubravník domů. Cestou jsme se ještě zastavili v Černvíru, kde je starý dřevěný krytý most...

Dřevěný krytý most přes Svratku v Černvíru je významnou památkou lidového stavitelství. Byl postaven roku 1718 a na Moravě je nejstarším mostem tohoto typu. Je 32 m dlouhý, 2,6 m široký a 4 m nad hladinou. Střecha mostu je pokryta štípaným šindelem.

Zvuky Ticha

Přináším vám text a překlad písně Sounds of Silence od Paula Simona. Autorem překladu je můj kamarád Richar Pohl. I když píseň byla napsána v roce 1966, obsah textu podle mne neztratil nic na aktuálnosti...

Simon se o písni vyjádřil takto: "Toto je píseň o neschopnosti dnešních lidí komunikovat, a to ne ve smyslu jazyka, ale emocí. To, co dneska vidíme kolem sebe jsou lidé, co nedovedou milovat."

The Sounds of Silence

Hello darkness my old friend
I've come to talk with you again
Because a vision softly creeping
Left its seeds while I was sleeping
And the vision that was planted in my brain
Still remains
Within the sound of silence

In restless dreams I walked alone
Narrow streets of cobblestone
'Neath the halo of a street lamp
I turned my collar to the cold and damp
When my eyes were stabbed by the flash of a neon light
That split the night
And touched the sound of silence

And in the naked light I saw
Ten thousand people maybe more
People talking without speaking
People hearing without listening
People writing songs that voices never share
And no one dare
Disturb the sound of silence

"Fools" said I "You do not know
Silence like a cancer grow
Hear my words that I might teach you
Take my arms that I might reach you"
But my words like silent raindrops fell
And echoed
In the wells of silence

And the people bowed and prayed
To the neon god they made
And the sign flashed out its warning
In the words that it was forming
And the sign said "The words of the prophets are written on subway walls
And tenement halls
And whisper'd in the sounds of silence
_____________________________

Zvuky Ticha
(Sounds of Silence, 1966)

Zdravím tě temnoto,
Má přítelkyně dávná,
Přišel jsem si ještě jednou,
S tebou za noci povídat.
Protože jistá vize tiše se vkradla,
A do mých snů neklid kladla
A ta utkvělá představa,
Co do mozku mi vrostla,
Stále ve zvuku ticha zůstává.

Neklidným městem procházel jsem sám,
V tísnivých dlážděných uličkách -
Než záři pouličních lamp,
Radši shrnu límec a volím špínu a chlad
A náhle mne svit neonový oslepil,
A noc temnou rozpoltil,
Dotykem zvuku ticha.

A světlem obnažených jsem spatřil,
Lidí na tisíc, snad i víc,
Co mluví a přitom neříkají nic,
Co slyší, však nenaslouchají víc,
A píší písně, jejichž hlas nedotkne se tě,
Ale nikdo si netroufne, ne -
Ten zvuk ticha překřičet.

"Chudáci!" chtěl jsem říct, " Vy nevidíte,
Jak ticho jak rakovina roste?
Naslouchejte mým slovům,
A já Vás poučím,
Přijměte mou ruku,
Ať Vás obejmout smím "
Jak tiché kapky zapadla má slova však,
A stále zní jen ve studnách,
Zvuků ticha ozvěnách.

A těm lidem, co se klaní a modlí,
Vzývajíc své božské neonové modly,
Patří varování,
Co se ve světle nápisu zablesklo,
A poselství, jež mi předneslo:
"Slova proroků stojí napsána,
V metru na zdech,
V chodbách a opuštěných místnostech.
A zní jen šepotem,
Ve zvucích ticha.

My room - Part 2

Je to hotový už sice nějakej ten pátek, ale dostal jsem se k tomu až dnes. Protože se snažím udělat si pokoj pro sebe co nejútulnější, rozhodl jsem se dát na zeď závěs. Potřeboval jsem celkem velký kus látky, nejlépe tmavě červenou, tmavší než je zeď. Zajel jsem tedy do prodejny metrového textilu Kars a hledal. Ceny byly poměrně vysoké a pořád jsem nemohl najít nic, co by mi vyhovovalo. Nakonec jsem ale našel látku celkem slušnou i s ucházející cenou. Celý mě to vyšlo na nějakých 650 Kč.

Dalším problémem bylo upevnění. Nad oknem je garniž, ale jak to dát na zeď? Potom mě napadlo použít dřevěnou lištu, na kterou by se upevnil závěs a celá tahle nádhera by se pak přišroubovala nahoru ke stropu. Nápad se jevil jako dobrý a tak jsem to realizoval. V Baumarktu jsem koupil dvoumetrovou lištu za nějakých 50 Kč a hurá na to. Maminka mi pomohla závěs obšít a pověsit na lištu. Upevnění na zeď ale bylo na mě. Vytáhl jsem vrtačku a jel... Musím říct, že nic tak tvrdýho jsem neviděl. 4 díry mi zabraly asi hodinu, ale nakonec se vše povedlo a výsledek stojí za to.

Momentálně samozřejmě není nic hotové. Stále je u zdi nalepená válenda se kterou se už nepočítá a na její místo přijde několik jiných věcí. Co a jak se dozvíte až to bude na místě. Snad se brzy dočkám...

Fotka závěsu je tam 2x, protože jsem nevěděl, která je lepší :)

OTTD

Opět mě zachvátila hráčská horečka a nainstaloval jsem OTTD (Open Transport Tycoon Deluxe). Pro neznalé trošku přiblížím. TTD je budovatelská strategie. Cílem hry je založit dopravní společnost a stavět železnice, silnice, letiště a přístavy a přepravovat vše uhlím počínaje a cestujícími konče. V podstatě jednoduchý úkol se po čase hraní stává stále obtížnějším. Dotěrná konkurence na vás tlačí ze všech stran...

OTTD je vlastně taková nádstavba na původní Transport Tycoon Deluxe z roku 1995. Bylo přidáno mnoho nových funkcí a spousta zlepšováků. Zmíním taky možnost měnit grafiku mnoha věcí ve hře tak, že vám po silnici bude jezdit třeba autobus Škoda nebo si postavíte pražské hlavní nádraží. OTTD se stále vyvíjí a je to vlastně takový open-source re-make původní hry. Poslední verze byla vydána před několika dny s označením 5.1.

Pokud si chcete tuto nesmrtelnou hru zahrát, je potřeba si prvně stáhnout kompletní TTD zde (14MB) a potom ze stránek OTTD zmiňovanou 'nádstavbu' zde (2,5MB). Instalace je pak už snadná. Prvně instalujete původní TTD a pak OTTD, který využije soubory z původní verze.

Na ukázku několik screenshotů z mojí hry --->>

Jestli tam vidíte pražský hl.nádraží v Brně, tak máte pravdu xD

Hovorovky

Tak to nakonec dopadlo celkem dobře. Máma vlastně ani moc nenadávala. Donesla mi seznam známek a protože jsem o všem většinou věděl, ani mě to moc nepřekvapilo. I to momentální propadání v elektronice vzala sportovně, však ví, že to dám. Teda doufám, to by byl nehoráznej průšvih. Nakonec mě akorát celekm seřvala za to, že jsem stále neodevzdal smlouvu na praxi, kterou už asi měscí nosím v tašce a je z toho celá sežvejkaná. Tak to snad zítra odevzdám...

Týden víceméně proběhl na pohodu. Zítra jdem do těláku o půl hoďky později...nevím proč, ale nemrzí mě to a odpadá nám poslední hodina strojnictví, takže končím už 12.20. Paráda. Navíc nám oznámili 'rozvrh' na příští týden a to mě hodně potěšilo. Ve čtvrtek a pátek bude volno (jeden den z toho jdem na hvězdárnu), pak je víken a následují další dva dny volna v pondělí a v úterý, protže je svátek a dostali jsem ředitelský volno.

E-mailem jsem dostal dva celkem dobrý vtipy...

Atletické závody a probíhá hod kladivem. Do klece vstoupí Čech, roztočí
kladivo a hodí 81 metrů. Následuje velký potlesk a reportér se ptá
závodníka, kde že se to naučil takhle házet? Čech odpoví: "Jsem kovář a s
kladivem pracuju dnes a denně."
Po něm nastoupí slovák a dosáhne výkonu 82 metrů. Ještě větší potlesk a
reportér se ptá na to samé. Slovák odpoví: "Jsem dřevorubec, pracuji v lese
a proto mám takovou sílu."
Jako poslední jde na řadu cikán, opře se do toho a naměří mu 85 metrů.
Obrovské ovace a udivený reportér se táže, kde pracuje on. Cikán odpoví:
"Jsem nezaměstnaný."
Reportér se proto ptá, jak je možné, že má takovou sílu?
Cikán na to: Když jsem byl malý, tak mi dědeček povídal, jak ti někdo dá do
ruky kladivo, lopatu nebo něco podobnýho, tak to zahoď, jak nejdál můžeš...

Pentagon ve svém posledním průzkumu zjistil, že v aktivní službě se
nachází příliš mnoho generálů a tak se rozhodl nabídnout jim dřívější
odchod do důchodu s tím, že dostanou speciální bonus.
Slíbili tak každému generálovi, který odejde do důchodu ihned plný
plat do konce roku plus $10,000 za každý palec naměřený v rovné čáře
mezi jakýmikoliv dvěma částmi generálova těla s tím, že generál sám si
může dané dva body vybrat. První muž, generál letectva, přijal.
Nechal se změřit od vršku hlavy až k patám. Naměřili mu šest stop a
on si odnesl šek na $720,000.
Druhý muž, armádní generál, se nechal změřit od prstu u natažených
rukou nad hlavou až k patám. Naměřili mu osm stop a on si odnesl šek
na $960,000.
Když se přihlásil třetí generál, starý šedivý mariňák, zeptali se, odkud
kam se chce nechat změřit. On povídá: "Od špičky mého přirození až ke
konci varlat." Muž, který vyplácel penzi, se mariňáka zeptal, jestli si to
ještě nechce rozmyslet a prozradil mu, kolik vypláceli jeho dvěma
předchůdcům. Mariňák trval na svém a jelikož si na to úředník sám
netroufl, rozhodl se přizvat lékaře.
Lékař poprosil generála, aby si sundal kalhoty a generál to s klidem
udělal. Přiložil tedy metr na špičku jeho penisu a vykřikl: "Pane Bože!!!
Kde jsou vaše varlata????"
A generál mu ledově odpověděl: "Ve Vietnamu."

Shrnutí

Hned na začátku vás musím pochválit. I když na ten blog poslední dobou nehorázně seru, Vy sem pořád chodíte. Mám z toho radost, jen tak dál! xD

Protože jsem fakt celkem dlouho nepsal, už si ani pořádně nepamatuju, co všechno se mi stalo. No ale zkusím to nějak shrnout. Víkend byl dost nadupanej a nakonec se to protáhlo až do pondělí. V pítek jsem byl po škole kupovat různý věci na auto a musel jsem taky na poštu. Večer jsem pak šel ven se Stybikem a s Pirgem a dali jsme vodárnu. Nakonec jsem v parku seděl docela dlouho a bylo to dobrý.

V sobotu jsem se vzbudil někdy kolem desáté. V jedenáct už jsem pochodoval do Tesca, protože mámě se vysrala žehlička a já jsem měl za úkol jí vybrat novou. Potřeboval jsem taky vrtáky do kovu, takže jsem to vzal všechno jedním vrzem. Ve dvanáct jsem pak začal makat na autě. Potřeboval jsem umístit středovej panel na rádio, pak namontovat samotnej přehrávač, vytáhnout elektriku, dráty od zadních repráků atd. Nakonec ještě upevnit repro do předních dveří a namontovat odkládací kapsy. Všechno se mi jako zázrakem povedlo, ale zabralo to kráásných 7 hodin. Večer se ještě stavil Stybik, že půjdem zas na vodárnu a tak jsme šli. V parku jsme potkali Zuzku s Denčou a nakonec jsme tam byli skoro do půl jedenácté. Parádně využitá sobota...

V neděli jsem se z toho trochu vzpamatovával, ale odpoledne mě Stybik vytáhl opět na vodárnu, takže jsem doma neseděl. Dali jsme ale jen jednu, protože nám moc nechutnala, ale nafotili jsme celkem drsný fotky, tak vám sem potom nějakou hodím. Večer už jsem do školy samozřejmě nic nedělal, ale moc mě to nesralo, hlavně že jsem se nenudil...

První den ve škole byl na pohodu, měli jsem vyjímečně na devátou a tak jsem byl spokojenej. Odpoledne jsme byli s našima něco nakupovat a taky přišel brácha s Táňou. Večer, asi tak o půl deváté, mi volal Maňas, ať dojdu do Tyršáku, že je tam prdel, no a tak jsem šel. Totálně jsem se tam zničil a o půl dvanácté jsem jel domů. Druhej den jsem byl úplně mrtvej, ale byla to sranda xD

Jo, včera jsem si byl ve Vaňkovce koupit botky a myslím, že se mi výběr celkem povedl, ostatně, tady je máte na fotce :) --->

A tady jsou nějaký 'šílený' fotky z víkendu xD --->

Týden z prd*le

Je to tak. Tenhle týden se zrovna moc nedaří. Ve škole bych to mohl nazvat horším průměrem a mimo školu je to možná ještě o trochu horší...ale to je fuk.

Protože o víkendu chci do naší škůdky nainstalovat rádio (repro do zadního plata už je na místě), začal jsem shánět potřebný 'materiál'. Prvně to byla aku-vrtačka, kterou bohužel nevlastním. Zítra si pro ni jedu, tak snad to bude v pohodě. Dále jsem dneska koupoval kabel k repru. Krásných 15 metrů, stálo mě to 150 Kč. Není to moc, ale na moje prázdný a navíc děravý kapsy je to hodně. Doma na posteli mi stojí panel na rádio, vypreparovanej z naší staré šádesky. JENŽE, jak jsem si do dnešního dne myslel, že to půjde všechno jak po másle, tak jsem se šeredně spletl. Zřejmě mi jedna věc unikla a já ji nechal ve starým autě, který dnes už odpočívá na vrakále. Bez té jedné malé součástky je celej panel nepoužitelnej. Takže zítra mě ještě čeká koupě novýho, což je dalších 340 Kč. Jsem zvědavej, co se ještě objeví...

Jinak o víkendu nic zvláštního neplánuju, pokud bude rádíjko hotový rychle (nebude), tak půjdu odpoledne fotit. Vytáhnu stativ a vyrazím buď někam za město a nebo naopak fotit centrum Brna. Už dlouho si chci zkusit nafotit večerní snímky Brna, ale pořád jsem se k tomu nedonutil. Tak snad to vyjde.

V pokoji už asi před týdnem přibyla nová věcička, takže brzo očekávejte další dílek seriálu My Room. Snad se bude líbit. Teď se jdu učit elektrotechnologii, zítra bude krááásnej test, tak ať aspoň něco málo umím. Druhá třída pro nás měla otázky, ale já samozřejmě nic nemám...No, supr, tak se mějte.

Nový Hrad o Velikonocích

Tak zas po dlouhé době píšu něco o sobě. Snad to bude stát za to........
V sobotu jsme (já, ségra, tatík a švagr) vyrazili na výlet kolem Adamova. Vlak nám jel něco málo po osmé a tak jsme už v 7.00 vycházeli z domu. Byla celkem kosa, ale nic hroznýho. Vlak jsme v pohodě stihli a o půl deváté jsme už pochodovali na adamovském nádraží. První zastávka byla ve zdejší nálevně. Musím zdůraznit, že jsme opravdu nepočítali s tím, že by měli před devátou otevřeno...měli :D

Po povinném napojení jsme se vydali cestou kolem Adastu (Fabrika na polygrafické stroje) do lesa směrem k Novému Hradu. Během cesty jsme měli ještě jednu zastávku v hospůdce pod hradem, kde jsme si pohladili oslíky, dali si utopence a něco k pití. Nebudu popisovat, jak probíhala objednávka, protože by to bylo aspoň na dvě stránky, ale sranda to byla. Pak následovala nejhorší část cesty a to vylézt hoodně příkrý a celkem i dlouhý kopec k hradu. Nebylo by od věci říct, že někteří kolemjdoucí tuto překážku nezdolali a na hrad se ani nepodívali.

Na hradě bylo skvěle. Shlédli jsme se na hranou scénku na nádvoří, poseděli v šenku, vylezli na věž a ochutnali ovesné placky. Taky jsme se prošli po 'jarmarku', kde si ségra koupila něco na památku. Potom jsme vyrazili na Máchův památník.

I když nebylo zrovna moc slunečno a teplo, šlo se skvěle. K památníku jsme se dostali poměrně rychle, před tím jsme ale museli zdolat ještě jeden trochu nepříjemný kopec. U památníku jsme se potom vyfotili, dali si svačinu a chvíli jen tak zírali do krajiny. Pak nám ale začalo být chladno a tak jsme se vydali po cestě do Josefova. Šlo se už jen z kopce, takže to ubíhalo strašně rychle. Plánovali jsme, že se v Josefově naobědváme, ale hospoda byla zavřená, tak jsme šli rovnou zpátky do Adamova. Kolem čtvrté jel vlak a tak jsme byli v Brně už asi o půl páté. Na Staré osadě jsme si dali pozdní oběd a jeli jsme domů. Nakonec jsme ušli z kopce do kopce hezkých 14 kiláků a procházka to byla super.

K večeru jsme potom slavili narozeniny mojí sestřičky, které bylo 25 roků. Přišel i brácha s Táňou a tak jsme seděli až do půlnoci. Pak jsme se rozešli a já jsem ještě se švagrem v noci dal vodárnu a pak jsem taky zalehnul.