To je konečná

Říká se myslím, že Vánoce jsou svátky klidu a míru, zní to sice moc hezky, pravda je ale většinou úplně jiná. Vlastně celý prázdniny byly takový dost náročný. V pátek před Vánoci jsem byl já, zytyn, stybik a johny slavit s Káťou její osmnáctiny. I když to bylo samozřejmě až večer, měl jsem za celej den celkem solidní lihovej základ, protože ráno jsme byli se školou v divadle, před kterým jsme oslavili zase pro změnu narozeniny jednoho kamaráda ze třídy. Nebudu tady trapně vypisovat, co se všechno pilo, jen řeknu že toho bylo dost. Každopádně večer to byla na můj vkus už celkem síla, odvážně jsem všem objednával piva a panáky a že jsem to bral skutečně vážně jsem poznal až když mě oblíkali a vedli na rozjezd :D Děkuju moc, že jste se o mě tak pěkně starali :-*

Druhej den mi samozřejmě nebylo vůbec hej...no, spíš mi bylo hrozně. Ve dvě odpoledně mě čekala jízda v autoškole a já už viděl před sebou poblitej volant i s instruktorem. Naštěstí se nic takovýho nekonalo a já to nakonec vlastně zvládl moc dobře. Odpoledne jsem pak odjel k bábušce, kde jsme tradičně slavili celý Vánoce. Ty jsem tak trošku prozevlil u komplu, kde jsem jak už u mě bývá zvykem přemýšlel o životě :D Ale jinak svátky supr, na štědrej den jsem vstal asi o půl jedné, takže jsme pěkně 'ráno' zdobili stromek a než jsem se vlastně probudil, podávala se večeře. Dárečky samozřejmě moc potěšili, kterej nejvíc nevím, protože jsem si nasadil nový sluchátka a byl jsem unešen, pak jsem natáhl struny na kytaru a úplně jsem se rozplýval, pak jsem zapojil přenosku do headshellu a......no a tak bych pokračoval :DD Po dárečkách a pohádkách jsme se sesedli ke člověče nezlob se a to nám vydrželo asi do dvou no a když odešli všichni spát, sesedli jsme se se švagrem u komplů a pařili jsme asi do půl paté...značně spálení a unavení alkoholem O:-)

Večery se pak opakovaly v podobným duchu a já se nestačil divit, jak to utíká. Ve čtvrtek jsem vyrazil s Tomíkem a s Pirgem ven. První zastávka teda byla u mě doma, kde jsme si dali vodárnu a potom jsme vyrazili po Brně. Na druhej den jsme se sešli ve stejné sestavě, Pirg totiž taky slavil docela nedávno narozky (proč to mají všichni teď? xD). Začali jsme to zapíjet už cestou do města, první zastávka Tenkrát na západě, pak malej Pegas a nakonec jsme vyrazili za Katuškou a za Klárkou do sedmýho nebe. Cestou nás opustil Tomík, kterej to už nedával a tak jsme pokračovali jen ve dvou. V sedmým nebi jsme se s Pirgem ještě napili a...teď se přátelé prosím pohodlně posaďte...krakenek tancoval!!! Proč to tady tak píšu? No, Michaela Jacksona potkáte určitě spíš než tancujícího krakenka xD Ale tak, to bych zase kecal...
No ale kaša jsem byl opět solidně, ráno bylo moc náročný, skutečně moc, spát jsem šel až o půl osmé, protože to prostě nešlo.

No a teď tu máme Silvestr. Jak nakonec vlastně dopadne vůbec nevím, všechno co se tak nějak plánovalo dopadlo špatně a tak jsem pln očekávání, jak se to vyvine...věřím, že to nakonec bude moc fajn. Mno, a víc už ze sebe asi nedostanu, mějte se líp než já a nemrhejte životem ;)

Edit: I když jste tak krásně hlasovali a komentovali moje rozhodnutí nechat si narůst vousy, byl jsem nucen ten základ shodit. Vypadalo to skutečně otřesně...

Edit2: Tak Silvestr dle očekávání....na hovno.

Edit3: Ale jo, nakonec přece jen fajn, komorní, decentní, ale fajn :)

Přenoska | Sluchátka

Veselé Vánoce děti

Přeji Vám všem krásné Vánoce, užijte si svátky jak nejlíp to jen jde:) A taky samozřejmě šťastný Nový rok.

To jsem maloval já, tak věřím, že se Vám to líbí xD

8-)

Vánoce už máme za pár, tak jsem se rozhodl, udělat takovou vánoční úpravu v podobě upravenýho nadpisu :D Když mi Maňas pomáhal upravovat tenhle blog, tak mi to udělal, aby mě vytočil a já to teď sem dávám, aby tu bylo trochu veseleji:)))

Boxer

Je čas potrápit zase trošku vaše hlavičky. Mám tady další text písně Paula Simona a překlad od kamaráda Richarda Pohla. Dnes už kulotvní píseň složená pro duo Simon & Garfunkel...

The Boxer

I am just a poor boy,
Though my story's seldom told,
I have squandered my resistance
For a pocketful of mumbles,
Such are promises
All lies and jest
Still, a man hears what he wants to hear
And disregards the rest.

When I left my home
And my family,
I was no more than a boy
in the company of strangers
in the quiet of a railway station,
Running scared.

Laying low,
Seeking out the poorer quarters
Where the ragged people go,
Loking for the places
Only they would know.
Lie-la-lie . . .

Asking only workman's wages
I come looking for a job,
But I get no offers.
Just a come-on from the whores
On Seventh Avenue
I do declare,
There were times when I was so lonesome
I took some comfort there.
Lie-la-lie . . .

Now the years are rolling by me,
They are rocking evenly,
And I'm older than I once was,
Younger than I'll be,
But that's not unusual
No! It isn't strange:
After changes upon changes
we are more or less the same,
After changes we're more or less the same.

Then I'm laying out my winter clothes
And wishing I was gone,
Going home
Where the New York City winters
Aren't bleeding me,
Leading me,
Going home.

In the clearing stands a boxer,
And a fighter by his trade
And he carries the remainders
Of ev'ry glove that laid him down
And cut him till he cried out
In his anger and his shame,
"I am leaving, I am leaving"
But the fighter still remains
Lie-la-lie . . .
_____________________________

Boxer
(Bridge Over Troubled Water, 1970)

Já jsem jenom prostý hoch,
Ačkoli můj příběh není z těch,
Co slýcháváte často.
Já mrhal čas a už nevěřím,
Všem těm roztomilým kecům,
Jako slibům a podobným lžím-
Jen samé fóry a skutek nic;
Však někdy člověk slyší, co slyšet chce
A nezajímá ho nic víc.
Hm

Když jsem opustil svůj dům a rodinu,
Nebyl jsem nic víc než kluk,
Ve společnosti cizáků,
Na vlakovém nádraží ztichlém,
Já ze strachu do běhu se dal,

A pátral jsem po cestě ze čtvrti pro chudé,
Kudy ztroskotanci jdou,
Hledajíc místa, kde jen oni doma jsou.
Lie-la-lie

Očekávajíc jen poctivou mzdu,
Já práci s nadějí hledat šel,
Ale nabídky nebyly, žel;
Jen "Pojď ke mně" od cour na Sedmé ulici;
Přiznám se, že někdy jsem byl tak osamělý,
Že jsem děkoval za jejich pozvání
Lie-la-Lie

Nyní, jak se kolem mne roky valí,
I mne už téměř zkolébaly;
Vidím, že jsem starší, než jsem byl,
A mladší, než budu zas;
Což ale není nic zvláštního
Ne! Mne již nepřekvapuje,
Že po všech těch změnách,
Kterými procházíme;
Víceméně stejní zůstanem,
Po všech změnách
Víceméně stejní zůstanem.

A tak shazuji zimník svůj,
A říkám si: "Dost!",
A jdu domů, stůj co stůj -
Kde netrýzní newyorkský mráz
Já asi byl nezvaný host.

A proto teď na scéně stojí Boxer,
Co rve se za svůj plat,
A nese upomínky na každý úder,
Každou rukavici, co srazila jej;
Co bila ho, až pad ---
A on, pln hněvu a studu povídá:
"Já odcházím, odcházím, já"
Však bojovníkem zůstává.

Takový normální víkend

Ať už normální nebo nenormální, víken to byl skutečně skvělej. Přes týden samozřejmě únava jak blázen, protože čím víc se blíží Vánoce, tím později chodím spát. Je to hrozný, ale je to tak. Ve čtvrtek jsem dokonce už únavou padnul na postel a chrněl jsem odpoledne jak zabitej. Pátek byl ale už parádní. Sešli jsme se u mě po dlouhé době v sestavě Já, Pirg, Zytyn a Stybik a dali jsme si společně vodárnu. Před tím ještě Stybik se Zytynem jeli do města pro uhlíky a tak jsme měli s Tomíkem celkem dost času na to se doma spálit. A že jsme se nasmáli...:) večer jsme ještě zajeli za čolkem a dali si opět neuvěřitelný pečený koleno a nějaký to pivko. Rozjezdem jsem se vrátil unavenej domů a druhej den jsem vstal až někdy ve dvanáct.

Sobota byla ale celkem pestrá. Dopoledne jsem jel s rodiči k babičce, kde jsme se ségrou nasedli do auta a jeli vybírat vánoční stromeček. To se nám povedlo celkem rychle. Nacpali jsme ho i přes svoji velikost do Golfa a jeli jsme zpátky. Ještě jsem chvíli poseděl a pak mě ségra hodila domů, cestou vyzvedla švagra a spolu odjeli zpátky k babičce. Já jsem si narychlo umyl hlavu a už zvonily dole Káťa s Klárkou. Za chvíli dorazil Stybik a tak jsme chvíli jen tak posedávali. Klárce nebylo dobře, tak to brzo vzdala a šla domů. Já jsem postupně začal nalívat panáky a musím uznat, že se to pomaličku rozjíždělo. Nakonec byl Stybik úplně hotovej, takže jen spal a chodil na záchod, ale zábava byla i tak. Katka psala všem možným lidem z mýho kontakt listu, samozřejmě jako že jsem to já a nakonec takhle pozvala další dva lidi :D Zytyna a Chlebíka ze školy, fakt jsem v tu chvíli netušil, kde se tam vzali... Zytyn dorazil celkem brzo, někdy kolem desáté tuším a Chlebík až ve dvanáct myslím, ale to už si jen matně vzpomínám. Dovalil ještě litr vodky a šampaňský, takže to bylo skutečně hustý. Zkašil jsem se moc dobře, zpívali jsme, blbli, občas někdo vyrobil vodárnu, já toho nebyl schopen. Pak nás to ale všechny zmohlo, tak jsme postupně upadávali. Kolem třetí jsme doprovodili Katušku, Stybik odjel domů a já s Chlebíkem a se Zytynem jsme se vrátili ke mě. Prvně jsme plánovali cestu do Tesca, ale po té, co jsem pustil na komplu South Park a následně u toho usnul, jsme od plánu upustili xD

Ráno jsem byl strašně domotanej. Nějak jsem tam poklidil, dokonce jsem i vysál a vyrazili jsme s borcama na autobus. Někdo jel domů, někdo do města a já do Jundrova za rodinou. Celej den jsem byl pak víceméně mimo a zatím mě to úplně neopustilo. Ve škole furt píšem, jestli to zvládnu a dožiju se těch prázdnin budu skutečně vděčnej všem, kdo si o to řekne. Jo, ve čtvrtek mám druhou jízdu v autoškole, takže už do provozu. Mám z toho neuvěřitelný bobky, snad to dopadne ok, zatím si to nějak nedokážu představit :D Ale tak, pak ještě jednou v sobotu a už bude zvonit Ježíšek. Hlavně ať už je aspoň ten pátek, to mi zatím ke štěstí stačí...

hehe...

1 _ 2 _ 3 _ 4 _ 5 _ 6 _ 7

Edit: Jsem teď kouknul na Last.fm a úplně jsem se zastyděl. Paul Simon poprvé za celou dobu, co Last.fm používám není první...promiň Paule, napravím to xD

Za školou

Doufám, že ten blog nečte někdo, kdo by ho číst neměl a nebo někdo, kdo má něco proti mě. Dneska jsem se na to ve škole regulérně vysral a šel jsem v půlce pryč. Měli jsme tělák a protože jsem opravdu neměl potřebu se na kraví hoře honit za kutálejícím se nesmyslem, opustil jsem nenápadně s kamošema školu. Vyrazili jsme autobusem do Olympie, kde jsme strávili neuvěřitelně dlouhou dobu a to asi nějakých 20 minut. Ale aspoň jsem se stihl najíst. Dorazili jsme akorát na konec přestávky a tak jsme se odseděli češtinu a anglinu a valili jsme domů.

Cestou jsme potkal Wolfa a Maňasa, tak jsem s nima hodil řeč a nakonec si i skočil na čskou na pizzu. Wolf se pak odpojil a pokračoval svou cestou a my jsme prošli město, koukli k Barvičovi a pokecali. Na české jsem se pak odpojil já a nastoupil do šaliny, která mě odvezla do autoškoly. Byla to má poslední teoretická hodina v tomhle roce, takže to bylo celkem v pohodě. Příští týden mám dvě jízdy a už pěkně na ostro ve městě, žádnej cvičák a nic podobnýho. Přiznám se, že už teď z toho mám zase bobky, to bude maso :D

Jinak ani nevím, co bych vám psal, život jedno velký stereo a není nikdo, kdo by z toho pomohl. A když se náhodou najde někdo, kdo začne něco vymýšlet, tak zas nemám zájem já...tak jsem magor? Asi jo :D Co je ještě novýho...rostou mi vousy xD A to tak, že hodně, neholím se a řeším dilema, co dál...nechat nebo nenechat? Tak si o tom zahlasujte, ať se nenudíte, sice trošku zvláštní anketa, ale budiž :D

Nejede to

Víkend byl tentokrát nějakej roztahanej. V pátek po škole jsem šel s kámošema chlastat, ale protože mi nebylo dobře, nic moc jsem si nedal. Zato oni se vůbec nešetřili. Prošel jsem se s nima po městě, byli jsme ve vaňkovce, kde jsme psali ježíškovi a koulovali se jejich vánoční výzdobou. Doprovodil jsem ještě některý z nich na Zvonařku na autobus a pak jsem šel kolem Vaňkovy pomalu k nádraží. Uviděl jsem ale devítku, která kdyby mi neujela, ušetřila by mi spoustu času. Nasadil jsem teda sprint, vůbec nevím kde se to ve mě vzalo, běžel jsem kolem celé Vaňkovky bok po boku s šalinou, jeden přechod mezi lidma na zelenou, druhej mezi autama na červenou...no stihl jsem ji, ale nářez teda. Večer jsem pak nikam nešel, protože nikdo neměl čas a tak jsem tak trochu zevlil.

V sobotu dopoledne jsem se s matinkou a se ségrou jel podívat na veletrh na vánoční trhy. Jako, bylo to fakt celkem pěkný, pokoupil jsem dárky skoro všem a ještě jsem se tam najedl :D Odpoledne pak přišel Pirg na pokec a na vodárnu, fakt dost dlouho jsme se neviděli, tak jsem byl rád. Nakonec jsme ještě vyrazili za čolkem na pivo, cestou jsme doma stáhli Zytynka a tak jsme byli tři. Byl to v pohodě večer.

Neděle se mi tentokrát zdála hrozně dlouhá, ráno přijela ségra se kterou jsme fotili a pak celý odpoledne jsem byl doma. Připadalo mi to, že to trvá věčnost, ale najednou byl večer a já tomu nemohl uvěřit. Měl jsem totiž celkem strach z pondělka, první jízda v autoškole, no prostě usnout byl nadlidskej úkol. Ráno jsem se ustrojil a váhavým krokem vyrazil na šalinu, kterou jsem se svezl na nádr a od tam potom trolejbusem do Slatiny. Na cvičišti na mě čekala žlutá fábia, se kterou jsem se měl prohánět. Instruktor byl naštěstí moc v pohodě, všechno mi ukázal, vyzkoušel mě z kontrolek a nějakých předpisů a vyrazili jsme. Nejvíc jsme trénovali rozjezdy samozřejmě, takže když mi to po třetí zdechlo, měl jsem chuť to zabalit :D Nakonec jsem to ale celkem vychytal a už to šlo, zkusil jsem si slalom, osmičku, zacouvat, a podobný věci a byl konec. Prohlídli jsme ještě kufr, pověděli si něco o motoru a já jsem valil domů. Nakonec to bylo super, už se těším až pojedu zas...teď už ve městě...

Díky autoškole jsem měl dnešek jako první školní den tenhle týden. Nakonec to nebyla taková hrůza, jak jsem si myslel, odpadla nám poslední hodina (odpadá i zítra) a nedostal jsem žádnout pětku. Doufám jen, že se to ke konci týdne nějak špatně nepřehoupne. V pátek ale měřím s dvořákem, takže už teď mám bobky....ale co mi může, maximálně políbit prdel.
Teď na večer jsem trošku předělal Foobar, prostě aby mi víc vyhovoval a nakonec jsem se s tím jebal několik hodin. Přitom nic vyjímečnýho, ale tak, je to takový příjemnější pro oko a pohodlnější...

You look so good now

Let's dance!!!!!! Asi před půlhoďkou jsem se vrátil z naprosto super koncertu Support Lesbiens. Děkuji Katušce, že mě vzala s sebou, fakt nářez...nebo spíš, fakt maso xD
Jo a zdravím samozřejmě Maričku s Majdou, sraz simfóra:DD

PÁPÁ, valím spát :))

Šedý vlk

Je toho tak strašně moc, co bych vám chtěl napsat, že už to asi nedám pořádně dohromady. Několikrát jsem zkoušel psát, ale zavřel jsem to vždycky po prvním odstavci, prostě to nešlo. Tak snad to teď napravím, už by to chtělo něco novýho...

Před týdnem se konala v kavárně na Smetance už tradiční LAN party, na které jsem nemohl chybět já ani Stybik. Sešli jsme se v pátek večer a bylo nás tam nakonec asi 14. Hrálo se všechno možný z čehož mi jely asi dvě hry, takže dobrý no. Ale i tak jsme se bavili a to je hlavní.
V neděli večer po LANce jsem šel se ségrou a se švagrem do divadla na Jesus Christ Superstar. Představení bylo naprosto úžasný, fakt se mi to moc líbilo, jsem si hnedka potom sehnal soundtrack a teď to furt poslouchám :D Joo, a taky jsem tam potkal Maričku:)

Tenhle týden jsem měl nějakej takovej pracovní. V pondělí jsem šel poprvé se Stybikem do autoškoly. Zahajovací hodina byla v pohodě, prvně nám tam vykládali nějaký ty věci okolo kurzu a pak následovala teorie ovládání vozidla. Protože byl instruktor strašně ukecanej, skončili jsme až někdy o půl deváté. V úterý odpoledne jsem jel ze školy rovnou k Bučkovy do elektra, koupit potenciometry. Měl jsem doma rozdělanej tátův gramofon, tak jsem to chtěl konečně dodělat a zprovoznit. Trochu jsem u toho vynervil, ale všechno šlape jako nový. Ve středu a ve čtvrtek jsem měl zase autoškolu, takže jsem vůbec nestíhal nic jinýho. Naštěstí protokol, kterej jsem měl dělat na pátek byl celkem lehkej, tak jsem to zvládnul rychle.

Páteční škola probíhala celkem v pohodě a dokonce mi to i rychle uteklo. Pohodička ale skončila, když jsem ten náš ústav opustil. Šli jsme se s kamošema trošku napít, ale nakonec se mi to trochu vymklo kontrole, takže na šalinu mě museli téměř dotáhnout. Jak jsem se dostal domů netuším, ale celkem dobře si pamatuju co se dělo doma. Udělal jsem si celkem solidní průser, protože když jsem příšel, odkráčel jsem rovnou do postele. Jen jsem si lehl, tak se to všechno zatočilo a já už klečel opřenej o záchodovou mísu. To by bylo ještě ok, ale musel bych se aspoň trochu trefit. Do toho přišla máti z práce a když mě uviděla, myslela, že mě zabije. Mě to ale bylo jedno, sundal jsem ze sebe to zapráskaný oblečení, nechal ho ležet uprostřed předsíně a odešel jsem spát. Probudil jsem se někdy kolem sedmé večer a měl jsem jít ke Katce na 'návštěvu'. Taky jsem si uvědomil, že Marička chtěla někam jít, no sesypalo se to na mě. Nějakým kouzlem jsem ze sebe udělal něco, co vzdáleně připomínalo člověka a odkráčel jsem z domu pryč.

U destičky to bylo moc fajn, přišla i Klárka a Stybik a nakonec dorazil i Tomík. Pokecali jsme a zdrbli co se dalo, dali si vodárnu, prostě pohodička. Stybik se teda moc nezapojil a byl po většinu večera víc než pasivní, ale tak s tím já nic nenadělám. Prej ho to tam nudilo, no, proti gustu... S Tomíkem jsme potom Katušku opustili někdy kolem půl druhé a já jsem hned jak jsem dorazil domů padnul do postele. V sobotu jsem vstával až někdy ve dvanáct a byla to fakt paráda, udělalo mi to moc dobře. Celej den jsem se pak tak trochu poflakoval, pracoval jsem na stránkách a poslouchal hudbu. Večer jsem jel s tátou k čolkovi na pivko, dorazil i brácha s mladou a nakonec i z práce i máma. Doma jsem pak seděl u komplu asi do čtyř a dokončoval jsem aktualizaci stránek PS WebPark.

Dnešek se nesl v podobným stylu jako sobota. Vstával jsem taky někdy kolem poledne a do oběda jsem se flákal. Odpoledne jsme jel s tátou do Bauhausu, kde jsem si koupil desky, ze kterých jsem následně doma postavil stoleček na zesilovač a na gramofon, takže už konečně můžu pohodlně poslouchat, nemusím furt něco přepojovat a přenášet. Taky jsem večer uklidil, což už bylo potřeba a teď se tady cítím o moc líp. Teď zrovna koukám na hodiny...01:18, to se mi bude zítra krásně vstávat, no ale co, v úterý je stávka, tak se vyspím:))

Bonus na konec...xDD

Káťa ala číňanka
Šedý vlk
Klárka
Tomík

Stybik na žádné fotce není, protože pořád jen chrápal...

Nesnáším oblek

Aaaaa, ten střih, ty kalhoty, jak je to nepohodlný, uaaaaa, jak to může někdo nosit dobrovolně? xD

It's my life

Myšlenka, napsat takovej článeček mě napadla dneska ve škole, když jsme se jen tak bavili o tom, jak je život krátkej. Je škoda ho promarnit a neužít si ho pořádně, já mám právě ten pocit...

Vezmu to úplně od začátku. Narodil jsem se jako normální dítko mým rodičům v Brně v 90-tým roce. Jsem teda z toho prvního porevolučního ročníku, co už se narodil v 'Nové době'. Dětství jsem měl dá se říct asi normální, naši nikdy nebyli nijak zvlášť při penězích, ale vždycky se mě a mým dvou sourozencům snažili dát všechno, co nám na očích viděli. Díky za takový rodiče, ne všichni mají takový štěstí... Začal jsem chodit na základku, kde jsem nijak zvlášť nevynikal, snad jen tím, že jsem byl už od začátku celkem problémovej, co se chování týče. I přes mnohý průšvihy jsem myslím celkem slušně základku dochodil. Bylo to dlouhý období z mýho dosud krátkýho života, ale uteklo jako by nic. Prožíval jsem šťastný chvíle i ty špatný, tak jak to prožívají lidé na celým světě. Do těch 15 let si ale neuvědomuju nic převratnýho co by mě v životě potkalo, tuctovej puberťák, kterýho nic okolo nezajímá, jen jeho vlastní názor. Začal jsem se učit na kytaru s kterou jsem vzápětí skončil, vystoupil jsem ze skautu a sekl se sborem, spousta drobných rozhodnutí, která mi možná změnila život, ale to si jen těžko uvědomím.

S nástupem na střední školu jsem si představoval, že se můj život někam posune, že se oprostím od toho dětství a začnu prožívat život na plno. Nic takovýho ale nepřišlo, místo toho jsem svý chování zklidnil, už jsem tak nevyčníval jako dřív. Za ty skoro tři roky na střední se stále nic nezměnilo, život plyne někdy až neuvěřitelnou rychlostí, že mít moc, tak zastavím čas na pěkně dlouho. Děsí mě to, mládí mi utíká mězi prsty, za chvíli mi bude 18 a já stále nemám ani jednu věc ve vzpomínkách, která by se dala označit větou: 'To bylo něco, to si budu pamatovat celej život' nebo 'Tohleto mi ukázalo něco novýho, to mi změnilo život'. Možná to zní hrozně naivně, že si myslím, že v 18 nic nedokázat je špatný, ale já to tak prostě vidím. Ano, nemám se špatně, spousta lidí na světě se má daleko hůř a řeší starosti o kterých se mi ani nezdá, ale s tím já nic neudělám, já budu stejně dál řešit svůj život.

Poslední dobou je to horší a horší, nevím, jestli procházím nějakým dalším obdobím, ale cítím se skutečně pod psa. Když se nad tím zamyslím, nedělám nic jinýho, než že ráno vstanu, utíkám do školy, pak domů kde sedím do večera u komplu a pak jdu spát. To se opakuje skoro každej všední den, v pátek a o víkendu pak jdu někam s kamošema, kde se ožeru nebo zhulím. To přece není život??? Jestli to někomu přijde normální, tak si asi rozumět nebudeme. Na druhou stranu je to lepší než u jiných... Jako příklad uvedu člověka, se kterým chodím do třídy. Ten človíček žije sám se sebou. Nemá kamarády, neužívá si žádnou zábavu, nedělá nic kromě toho, že se učí. Skutečně, nepřeháním ani trochu, přijde do školy a učí se, jde ze školy, přijde domů a učí se, pondělí, pátek nebo sobota, je to jedno. Nevím, jestli ho to naplňuje, ale pokud ano, nemám nic co bych namítal, ale pokud ne, je mi ho líto...Musí to být strašný nemít nikoho, komu se dá svěřit nebo se s ním zasmát. V tomhle ohledu můžu být vděčnej, že já snad takový lidi znám. I tak ale mám ten pocit že něco není správně, že takhle by to být nemělo, třeba se mýlím.

No ale abych se vrátil zpátky k původní myšlence. Jsem teď teda ve třetím ročníku, za rok mě čeká maturita, se kterou ukončím další etapu života, která mi ale bohužel podle mě taky nic nedala nebo nepřinesla. Dál nevím, pak snad vysoká a potom? Končí mládí, končí období zábavy, který jsem asi nevyužil úplně správně. Je mi do breku z toho, že čas už nejde vrátit, většinu věcí bych udělal úplně ale úplně jinak.

A to není nic proti tomu, že si nedokážu představit, že budu někdy starej, ale to už snad moc předbíhám, ale zkuste se nad tím zamyslet....

Třeba to ale dopadne jinak, třeba to nakonec někde v autě opřu o strom a bude;)

Učení-mučení

Je třičtvrtě na jedenáct a já jsem ještě nezačal. Mluvím o učení, o jedné z nejnepříjemnějších činností, co znám. Zítra píšu z měření a z matematiky a ani jedno nedávám. Budu se do toho asi muset pustit...

Vřískot

Hou hou, je tu krakenek s dalším článkem jenom pro vás :D Minulej týdne byl naprosto úděsnej, únava jak blázen a tak jsem se už od začátku těšil na víkend. Ten se naopak povedl....

V pátek odpoledne jsme se s Káťou domlouvali na včer. Domluva opravdu na úrovni, kdy do poslední chvíle nevěděl nikdo nic. Moji tolerantní rodičové mi povolili návštěvu do pozních hodin, takže nakonec zase padla volba na zevl u mě doma. Tomík nemohl, tak jsem psal Stybikovi, ten šel do kina, takže taky nic. Už to vypadalo, že budem seďet sami, ale pak zase Stybik napsal, že změna plánu, že přijde. Prostě jak u blbejch na dvorku. Nakonec jsme se teda sešli kolem té sedmé hodiny, Vojta donesl flašku fernetu, kterou už cestou malinko odlehčil. Později jsme pak objednali pizzu, protože začínal být hlad a po pár panácích a jídle to Stybik zabalil, 'ustal si' a zalehl na sedačku. Tam pak ležel se sluchátkama na uších a nevnímal vůbec okolí. My jsme s Katkou chvíli kecali, pak rozdělali vodárnu no a nakonec jsme si pustili Vřískot. Fakt krutej film, už dlouho jsem se tak nenasmál. Po těch letech, co jsem ho viděl poprvé si teď skutečně uvědomuju, že si to o parodii úplně říká. Scary Movie to vystihlo dokonale. Každopádně Stybik, se někdy po půlnoci zvednul s tím, že musí domů a tak jsme to s Katkou dokoukali a já ji pak doprovodil domů. Jo a potkal jsem krakonoše, kdyby vás to zajímalo xD

V sobotu jsem vstával (ani nevím jak) 'už' o půl jedenácté. Pak přijela ségra a společně jsme jeli do Avionu a do Olympie kupovat nábytek pro naše. První zastávka byla Sconto, kde jsme vybírali konferenční stolek. Z těch mraků stolků vypadal slušně opravdu jen jeden. Zkoukli jsme ještě Kiku (netušil jsem, že je to ten stejnej obchod jak Sconto, většina stolků stejná) a pak ještě Asko, což byla absolutní bída. Vrátili jsme se do Sconta, kde jsme ten vybranej stolek koupili a pak jsme nasedli do auta a jeli do Avionu navštívit Ikeu. Tam jsme měli vybranej TV stolek, ale tolik lidí, co tam bylo jsme v životě snad neviděli. Prošli jsme to až na konec, v samoobslužným skladě naložili krabicu a zařadili jsme se do fronty k pokladnám, kde jsme následně strávili nekecám asi třičtvrtě hodiny. Něco neskutečnýho fakt. Pak už jen do Tesca na nákupy, jak jsou tam na těch rovných střechách sněhu kupy a hurá domů.

V sedm se pak stavil Stybik, společně jsme šli navštívit kamaráda Tomíka, kterej nám vydal naše sklíčko, s kterým jsme se pak totálně zničili. Jeli jsme za čolkem do hospody, kde jsme si objednali pivo a svíčkovou a já jsem pak zjistil, že nemám peníze. Fakt strašná prdel, čolek mě musel založit no :DD Domů jsem dorazil překvapivě ještě před dvanáctou, takže jsem nasadil sluchátka Kovopodnik Brno S2 a poslouchal a poslouchal......

Dneska nic zvláštního, prostě neděle a neděle jsou skoro vždycky tak nějak už fuj...

Jedna veselá fotečka na konec xDD

Ve středu za úsvitu

Protože právě pracuji na aktualizaci stránek Paul Simon WebPark, probírám se teď docela často texty. Narazil jsem na jednu podle mě skutečně nádhernou věc. Richard u toho píše, že překlad tu píseň kazí, myslím si ale, že to přeložil výborně:)

Wednesday Morning 3 A.M.

I can hear the soft breathing
Of the girl that I love
And she lies here beside me
Asleep with the night

And her hair in a fine mist
Floats on my pillow
Reflecting the glow
Of the winter moonlight

She is soft she is warm
But my heart remains heavy
And I watch as her breasts
Gently rise gently fall

But I know with the first light of dawn
I'll be leaving
And tonight will be
All I have left to recall

Oh what have I done
Why have I done it
I've committed a crime
I have broken the law
For twenty-five dollars

And pieces of silver
I held up and robbed
A hard liquor store

My life seems unreal
My crime an illusion
A scene badly written
In which I must play

Yet I know as I gaze
And my young love beside me
The morning is just a few hours away
_____________________________

Ve středu za úsvitu
(Wednesday Morning, 3 A.M.; 1964)

Tichému dechu naslouchám,
Mé dívky milované,
Když leží vedle mne,
Odevzdaná nočním snům
A jejích vlasů jemná mlhovina,

Pluje po mém polštáři,
Když zimního měsíce polární záři,
K nebesům odráží.

Je tak jemná, tak hřeje její tělo vroucí,
A mé srdce nepřestává tlouci,
Když vidím, jak její ňadra dýchají,
Jemně se zvedají a zase padají.

Když vím, že s prvním úsvitu paprskem,
Budu muset navždy odejít,
A dnešní noc bude tím vším,
Co už se nikdy nevrátí.

Ach, co jsem to učinil,
Proč jen jsem to udělal?
Spáchal jsem zločin,
Zákon jsem porušil;
Dvacet pět dolarů,
A skříňka stříbrná;
Pro ně jsem včera vstal?
A likérku vyloupil

Můj život se zdá být snem,
Ten zločin iluzí jen,
Fraška špatně zinscenovaná,
V níž musím teď hrát;
Ano, jen já vím, když na tebe,
S úzkostí zírám
Že úsvit mne za chvíli navždy odvede.

Od čerta k ďáblu

Škola byla dneska naprosto úděsná. Včera jsem totiž začal dělat protokol do telekomunikační techniky asi kolem jedenácté večer a protože jsem to zrovna moc neuměl, protáhlo se to až do půl druhé. Ani přes to jsem to nedokončil, nevěděl jsem prostě jak. Vzhledem k téhle skutečnosti jsem se ani nepodíval na angličtinu, z které dneska byla písemka, ale byl jsem celkem překvapenej, že jsem tam něco napsal. Jinak jsem spal, spal jsem pořád, únava byla obrovská, jediný štěstí bylo, že toho po nás zase tolik nechtěli.

Když jsem se nějak dostal ze školy, šel jsem si vyřídit výpis z trestního rejstříku. (Ano, opravdu tu autoškolu myslím vážně) a protože jsem si pamatoval jen, že je to někde na Husově, šel jsem automaticky tam, kde se dávají občanky. Samozřejmě mi tam nikdo výpis z trestního rejstříku nedal a poslali mě jinam. Byla to sice taky Husova, ale o kus dál. Když jsem dorazil tam, vešel jsem do prvních dveří a rozhlížel jsem se, kde že je nějaký okýnko a nebo jestli tam neleží formuláře. Stál tam jen policajt, kterej si myslel, že jdu asi k soudu, tak už mi poroučel, ať odložím batoh, sundám bundu a projdu kontrolním rámem. Vysvětlil jsem mu, že se plete, že opravdu chci něco jinýho a tak mě poslal zase ven a za roh. Tam už konečně byl můj cíl. Takže jsem nakonec ten cár papíru získal a jsem zase o krok blíž přihlášení do kurzu. Už jen ve středu výpis z karty řidiče, další volovina, která k ničemu není a v pátek se půjdu asi vyfotit.

Zítra se konečně nechám ostříhat, takže pokud všechno dobře dopadne, budu vypadat přinejmenším stejně blbě jako teď, ale věřím, že to bude o moc lepší. Tak se mějte, jdu dělat protokol do měření, fuj...

Post For The Asking

Myslel jsem, že od středy ještě neuteklo dost času na to, abych sepisoval zase nějaký kraviny z mýho všedního, nezajímavýho a poslední dobou víc a víc upadajícího života, ale byl jsem vyzván, abych tak pro vaši potěchu učinil, tak teda píšu....ten úvod stojí za to, jak to tak čtu xD

V pátek jsme se v pozdním odpoledni sešli s Katuškou se Stybičkem a s Tomíčkem u mě doma na vodárně. Nic speciálního se nekonalo, dali jsme jednu dýmku, poslechli pár písniček, zahráli si netradičním způsobem mafiu a dopili jsme vodku, kterou už jsem dlouho schovával. Pak jsme chvíli zevlili u mě na sedačce a mleli hovna. Později večer jsme se vydali do města, cestou jsme si chtěli fouknout, ale protože to okolnosti neumožňovali, nedali jsme si a já jsem byl rád, skutečně rád, nemusí být člověk každej pátek úplně na sračky. Stybik z toho byl asi trochu smutnej, ale myslím že ho to pak přešlo. Ve městě nás nic nenapadalo, tak jsme sjeli za čolkem na pivo. Potom dorazila Marička s Martinem a tak jsem je konečně poznal ;) Dali jsme ještě jedno pivo a rozjeli se domů. Trochu mě to mrzelo, protože bylo na mě celkem brzo.

Sobota stála za prd, vstával jsem z postele na oběd a odpoledne pak seděl u komplu a depkoval nad kravinama a poslouchal písničky. Večer jsem byl u táty v hospodě a do noci pak upravoval 'simonovský' stránky. Dnešek pak byl pravým opakem, vstával jsem s budíkem (ano skutenčně mě o víkendu budil budík, taková zhovadilost) a jel jsem za ségrou na výstaviště na Sport Life. Počasí se asi posralo, takže jsem během cesty nabral podobu sněhuláka, které jsem se celej den jen těžko zbavoval. Na výstavišti jsme byli dvě hoďky, prošli jsme si jen co nás zajímalo a pak jsme vypadli. Bylo asi poledne a nám se nechtělo domů, tak jsme nasedli na jedničku a jeli na nádr. Cestou jsem se oklepával od sněhu a tak nešťastně, že to padalo nějakýmu dědkovi na hlavu. Byl pak celej oprsklej, hlavně že pak na další zastávce vystoupil a stejně na něho spadla tuna toho bílýho svinstva. No nic, na nádru jsme sedli na autobus a jeli do avionu si projít ikeu. V měkáči jsme si pak koupili cheesburger a jeli za čolkem do hospody na pokec. Tam jsem se dozvěděl úžasnou novinu a to, že se za 14 dní koná LAN Party. To mi zvedlo neuvěřitelně náladu, dali jsme si panáka a jeli jsme domů. Dorazil jsem něco kolem sedmé, máma mě spražila, že se dělala s obědem a já pak nejím, ale už je to ok. Teď bych možná měl začít dělat něco do školy, ale to dá ještě zabrat se k něčemu dokopat...

My room - Part 3

Po dlouhé odmlce jsem dnes konečně dokončil a dodělal pokoj k obrazu svému. Myslím si, že to vypadá celkem slušně, jak trefně Maňas poznamenal, takový moje Doupě. Ano, v nadcházející době bude tohle mým doupětem, kde budu přežívat :) Zároveň tímto uzavírám tenhle 'seriálek' nebo vzhledem k počtu dílů, tuhle trilogii a doufám, že se líbí :D

Staří přátelé/Na závěr knihy

Je smutné, že autorovi se asi už nezdá tak divné, být sedmdesátníkem... No, alespoň tenhle text se již brzy naplní. Píseň dala název také vzpomínkovému turné SaG, které je zaznamenané i na stejnojmenném albu. Bookends ve skutečnosti neznamená "konec knížky" nebo "věnování". Jedná se o jistý druh držátek, či stojánků, často dekorativně stylizovaných, které se používají pro zadržení knížek na poličce (není-li plná, či nemá okraje). Není těžké si představit ty dva staré pány, jak se navzájem podpírají na lavičce jako "bookends". Bookends se běžně užívá jako metafora, která symbolizuje uzavřený kruh, přímku, tedy život...

Old Friends/Bookends

Old friends
Old friends
Sat on their park bench
Like bookends
A newspaper blown through the grass
Falls on the round toes
On the high shoes
Of the old friends

Old friends
Winter companions
The old men
Lost in their overcoats
Waiting for the sunset
The sounds of the city
Sifting through trees
Settle like dust
On the shoulders
Of the old friends

Can you imagine us
Years from today
Sharing a park bench quietly?
How terribly strange
To be seventy

Old friends
Memory brushes the same years
Silently sharing the same fear

Bookends

Time it was
And what a time it was
It was
A time of innocence
A time of confidences

Long ago it must be
I have a photograph
Preserve your memories
They're all that's left you
_____________________________

Staří přátelé/Na závěr knihy
(Bookends, 1968)

Staří přátelé,
Staří známí,
Sedí si v parku na lavičce,
Jak dávné věnování

Noviny po trávníku létají,
A k odulým palcům u nohou se snášejí,
Na boty vysoké,

Těch starých známých
Staří přátelé,
Už jen zima vás starce obejme,
V kabátech schoulené;
Na západ slunce tu čekáte

Hluk z města
Proplouvá stromovím
A usazuje se jako prach,
Na ramenech shrbených,
Těch starých známých

Svedeš si nás oba představit,
Za mnoho let,
Klidně se o lavičku dělící;
Je vůbec možné, že i my jednou budeme
Sedmdesátníci?

Staří přátelé -
Společné vzpomínky se vytrácí
Tiše se o stejný strach dělící

Na závěr knihy

Bejvávalo, bejvávalo,
Tehdy, jó, tehdy
A kdy to vlastně bylo?
Čas nevinnosti,
Čas důvěřivosti

Jó, to muselo bejt dávno;
Mám někde fotky;
Vždyť jen, co schováš v paměti,
Ti ještě zbylo...

Nevyšlo to

Strašně moc jsem chtěl napsat ještě jeden příspěvek v říjnu, ale nepovedlo se mi to. Důvodem je moje obrovská lenost, která poslední dobou začíná být vážně hrozná, takže je čas s tím něco udělat. Za těch deset dní, co jsem se neozval se stalo a událo spousta věcí, ať už špatných nebo dobrých, bylo jich dost. Minulej týden ve středu jsem se vracel domů ze školy takovej spokojenenej a usměvavej, začínali totiž podzimní prázdniny a představa, že nebudu muset zase nějakej ten den vstávat mě krásně hřála u srdce. Původně jsem si sice naplánoval, že ve čtvrtek a v pátek půjdu do práce, ale mistr mi řekl, že nejsou zakázky tak ať si udělám volno. Středeční večer jsem neměl nijak naplánovanej, počítal jsem s tím, že budu doma a tak jsem se jal trošku uklízet a hlavně čistit vodní dýmky, kterých už mám jak v Egyptě na tržišti. Mohlo být nějakých půl desáté nebo deset, když se ozval zvonek. Vyklonil jsem se a koho nevidím, Destička, Honny a dva další človíčkové (vzhledem k okolnostem si nejsem zcela jist, kdo to byl a tak nebudu uvádět jména, aby se neurazili). Sešel jsem teda na 'chvilku' dolů a vrátil jsem se někdy po půlnoci.

Ve čtvrtek jsem teda dokončil to co jsem začal. Uklidil jsem celej pokoj, vyčistil vodárny, vysál, prostě jsem vyladil všechno co už jsem dlouho odkládal. A že toho bylo, skončil jsem až někdy v noci.
V pátek jsem se pak domluvil s Destičkou, Klárkou a se Stybikem na pivko. Sešli jsme se prvně u mě doma, kde jsme ozkoušeli moji novou vodní kamarádku a pak jsme vyrazili do města. Nasmáli jsme se za celej večer opravdu hodně, zvlášť potom, co Stybik v Černé hoře označil číšníka plísňákem a taky když jsme cestou zpátky potkali v rozjezdu Marka Ebena. xD Jako, bylo to supr...

V sobotu jsem vstal až někdy o půl jedné a nemohl jsem uvěřit tomu číslu, co jsem viděl na budíku. Rychle jsem se naobědval a pádil jsem k Pirgovi domů, protože jsem mu slíbil zapojit Hard-disk. Ten jsem sice zapojil, ale wokna nám ho ne a ne přežvejkat, tak se na to musím o víkendu podívat. Pak jsme jeli se Zytynem na Kometu. Cestou se k nám přidala Pirgova mladá s bráchou, takže nás bylo celkem dost. Kometa hrála s Chomutovem a ačkoli fanoušci fandili co to šlo na nájezdy podlehla...Blšaňákům zas*aným! xD Nepočkali jsme ani do konce děkovačky a pospíchali jsme na nádr na devítku ke mě domů. Tam jsem popadl dýmku a valili jsme na jedenáctku, která nás dovezla na Konečnýho náměstí. Za rohem, v pivnici Pegas nás už čekal iBi a tak jsme se usadili a objednali si každej jednu pšenicu, potom dorazil Stybik. Dali jsme si dvě vodárny, pečený žebra, každej nějaký ty dvě pivka, v pohodě večer, řekl bych hodně v pohodě :))

V neděli jsem jel se ségrou do Olympie. Byli jsme se podívat do Aska a do Kiky, taky něco nakoupit a najedli jsme se v KFC. Takový příjemný odpoledne, večer jsem se pak zkoušel přemluvit k tomu, abych dělal něco do školy, ale nepovedlo se. Ono obecně asi o víkendech nebo prázdninách nejde přemýšlet o škole...aspoň mě teda ne, když už mám volno, tak si ho chci užít :)

Nový přírůstek

Je sice pravda, že jsem ještě nestačil zcela vstřebat radost, kterou mi nový přírůstek do mé sbírečky přivodil, pochlubit se ale musím. To prostě nejde nechat si to pro sebe. Abych to teda upřesnil, do mé sbírky vodních dýmek přibyla jedna nová a myslím si, že se rovnou stala tím nejlepším co se u mě doma najde....Kleopatra IV. -> na obrázku těžko přehlédnutelná, nejvyší se zelenou vázou :)

(klik)

Jinak jsem byl ještě v pátek s našima, tátovým kolegou a s jeho rodinou na večeři v Sandonoricu, tak jsem si dal pořádně do nosu. Večer jsme pak odjeli na víkend k babičce. Dneska dopoledne jsme se byli podívat na Špilberku na výstavu hraček a naprosto úžasný. Zvlášť domečky pro panenky nás naprosto dostaly. Tak propracovaný obchůdky, pokojíčky a kuchyňky už dneska těžko kdo udělá, byla to vážně mistrovská práce a krásný na tom bylo, jak se v každým výtvoru odrážela doba, ve které to vzniklo. Třeba z dvacátých let 20.století tam byl obchůdek, klasický hokynářství, z mladších let třeba úžasný řeznictví-uzenářství, všechno propracovaný do posledního detailu. Podle doby se měnil i styl nábytku, tapet, závěsů a všech doplňků. V kuchyňce byly hrníčky z keramiky, příborečky z kovu, prostě všechno. Stejně dobrý, jako pokojíčky, byli i společenský hry, kde se dalo najít jak klasický člověče nezlob se tak i hračky nám naprosto neznámý. A nejlepší bylo, že v každým 'oddělení' jsme našli nějakou hračku, kterou jsme měli nebo dokonce pořád máme. Myslím si, že za těch 60 korun se to vyplatí vidět. Bohužel, pokud výstavu neprodlouží, bude ukončena posledního října...jsem rád, že jsme to stihli.

Na večer jsme pak už jeli domů a já se teď poflakuju namísto toho, abych se učil do angličtiny. Je to blbý, protože zítra píšem a já si s jazykama moc nerozumím, takže je potřeba to mlátit do hlavy víc než u jiných lidí. Co nadělám, blbý je akorát to, že si nerozumím ani s tím mlácením do hlavy :DD

Foobar2000

Po dlouhé době jsem přešel z mého nejoblíbenějšího audio přehrávače WinAmp 5.x na něco jiného. Novou volbou se stal Foobar2000. Hardwarově nenáročný, malý, vzhledově jednoduchý avšak mocný prográmek, pro který není důležitý přeplácaný moderní design, ale hlavně kvalitní zvuk. Celá aplikace funguje na principu pluginů (obdobně jako třeba IM Miranda), kterých je ke stažení opravdu mnoho. Já jsem toho zatím moc nerozchodil, teprve začínám, ale aspoň jsem si trošku upravil barevně vzhled. Po prvních zkušenostech můžu jenom doporučit, stojí to za to a pro hračičky dvojnásob.

Jinak jsem měl dneska konečně odpoledne pro sebe. Protokol na zítřek už jsem měl hotovej a tak jsem neměl nic na práci. Po škole jsem teda šel s kamošem na chvíli do města, protože o půl čtvrté jsem měl sraz se ségrou na moraváku a nechtělo se mi jedit domů a zase zpátky. Se švicou jsme potom šli koupit do Městskýho divadla lístky na Jesus Christ Superstar, takže už se moooc těším na příští týden. Pak jsme se stavili v GMku, kde jsem si konečně koupil supersvítivý LEDky, který už jsem tak dlouho potřeboval. Doma jsem pak po dlouhé době opravil LPT LED effect, takže už zase blikám. Potom jsem si vyměnil diody v casu u počítače, takže to zase vypadá o trochu líp. Prostě jsem si hrál a nic jinýho nedělal, paráda, to jsem potřeboval už dlouho.

No, zase článek, co stojí naprosto za prd, snad to bude příště lepší, mějte se :))

Feelin' Groovy

Protože je hodin jak na kostele, vezmu to dneska tak trochu za letu. Stále makám na protokolu do měření. Dělám to po kouskách a tak to trvá dýl, než bych čekal. Možná už bych byl u cíle, kdybych pořád nedělal zbytečný chyby. Prvně jsem zjistil, že mám špatně jedny údaje v tabulkách, takže znovu, následně jsem se u psaní tabulky nové zamyslel a tak jsem to dojebal znovu. Pak jsem zase dělal grafy, jeden jsem pokazil, protože jsem smíchal dvě různé věci dohromady, no prostě hotovo. Budu se muset víc soustředit a půjde to jak po másle. Nicméně, zítra to pravděpodobně dorazím, už mi toho moc nezbývá, ve čtvrtek si to jen ověřím u ostatních a v pátek se toho konečně zbavím.

Dneska večer (jak tak koukám na hodiny, tak už včera), jsem navštívil koncert dua Groovey na Leitnerce. Sice jsem byl zprvu trochu zklamán, že písní od Simona & Garfunkela moc nezaznělo, ale nakonec jsem byl i přesto spokojen. Jejich tvorba je zajímavá, vtipná a celkem líbivá. Atmosféra byla taky fajn, taková uvolněná. V šatně jsem pak potkal dvě holky (spíš by se hodilo paní, jedna už čeká druhý miminko), se kterýma jsem kdysi dávno chodil do skautu, tak to mě taky moc potěšilo.....no prostě fajn den :)

Fotky z koncertu:

http://imagepolis.com/images/20071016374785932.jpg
http://imagepolis.com/images/20071016830805918.jpg
http://imagepolis.com/images/20071016107494651.jpg

http://imagepolis.com/images/20071016240777326.jpg
http://imagepolis.com/images/20071016694198597.jpg
http://imagepolis.com/images/20071016925428617.jpg

Aktualitky

Po odmlce, která trvala dlouhých 80 dní se opět ozvali Groovey s koncertem, který se uskuteční v úterý 16.10.2007 v 19.30 v klubu Leitnerova. Pokud vše vyjde, rozhodně nebudu chybět, už se těším! :)

Taky bych vás rád upozornil na fakt, že náš ústav SPŠE Kounicova slaví 90.výročí, takže kdo se chcete přijít podívat, kde nás mučí, máte možnost. Díky tomu jsem tam dneska strávil jen dvě hoďky a uklízel a zítra budu v informatice předstírat práci pro návštěvy. Oficiální leták -->

(klik)

Jinak, v sobotu jdu klasicky do práce a už teď se mě tam neuvěřitelně nechce. Měl jsem mít už výplatu za minulej měsíc, ale zatím nic, snad brzo dorazí, potřebuju to rychle utratit. O víkendu jinak nevím co budu ještě dělat, asi ten protokol, co jsem měl už dávno začít. Jo, ještě mě napadá, nechce jít někdo do kina? :D Taky by už mohly být ty podzimní prázdniny, sice jenom dva dny, ale každej den, kdy nemusím do školy je dobrej den. Sakra, teď koukám, zase mi zhasla vonná tyčinka, to už je asi po desáté, jsou nějaký dojebaný, no nic jdu to zapálit, mějte se :)

Užitečný PC software 3

DVD Decrypter http://www.cdr.cz/a/1865
Jednoduchý, přesto účinný program na dekódování a kopírovaní DVD filmů. Můžete si vybrat způsob rekódování, jako PowerDVD nebo WinDVD, nebo překódování do MPEG1 (VCD) nebo DivX formátů. Soubor můžete také rozdělit na několik souborů o vámi zadané velikosti.

Program má intuitivní grafické rozhraní, díky tomu je velice vhodný pro začátečníky, ale neurazí ani pokročilé uživatele.

Minimální systémové požadavky:
Vzhledem k tomu, že se zde pracuje s dvd videem, troufnu si říct, že čím rychlejší procesor, tím lepší. Stačit by vám ale měl běžný počítač, ne kterém samotné DVD filmy rozjedete.
2 MB volného místa na disku
Windows 98/ME/NT/2000/XP

Program je poskytován zdarma, ale vývoj byl bohužel ukončen. Poslední verze 3.5.4.0 ke stažení například na stahuj.cz.

FreeRAM XP Pro http://www.yourwaresolutions.com
Tento malý prográmek slouží k monitoringu a optimalizaci využití operační paměti RAM. Pomocí něj můžete defragmentovat data, která se aktuálně nacházejí v paměti, spojovat segmenty těchto dat, zvýšit stabilitu aplikací, rychleji přistupovat do paměti atd.

Minimální systémové požadavky:
Pentium 1 a lepší
16 MB RAM
2 MB volného místa na disku
Windows 95/98/ME/2000/2003 Server/XP/(NT4.x - nepodporováno)

Program je zcela zdarma.

Ares Tube http://www.benjaminstrahs.com
Výborná aplikace pro stahování videí z internetových serverů jako YouTube, Metacafe, DailyMotion, atd. Program po stažení videa automaticky konvertuje soubor buď do MPEG nebo MP4, podle volby uživatele. Jediným záporem je, že pro správnou funkci je nutné mít nainstalované iTunes.

Minimální systémové požadavky:
Program je nenáročný, ale při konverzi videa je potřeba rychlejšího procesoru.
Operační pamět minimální pro plynulý chod podporovaných operačních systémů.
5 MB volného místa na disku
Windows XP/2000/2003

Program je poskytován zdarma.

Klucanina

Víkend byl pro mě neuvěřitelně dlouhej, asi proto, že jsem měl poměrně dost nabitej program. V sobotu jsme vyrazili s tátou a se ségrou na výlet. Den před tím jsem se byl ještě provětrat večer na vodárně a vrátil jsem se v celkem podroušeným stavu a tak pro mě bylo ranní vstávání náročný. Před osmou jsme vyrazili na Lesnou na vlak, kterým jsme jeli do Tišnova. Tam jsem si dal jako správný prase po ránu na nádraží u toho nejpochybnějšího vietnamce gyros v housce. Nebylo to tak strašný, žiju xD Přes náměstí jsme se pak vydali po modré značce na rozhlednu Klucanina. Tam jsme se napili a po schodech začali stoupat do nejvyššího patra věže. Výhled parádní i když se nám začalo hned po ránu zatahovat. Chvíli jsme se kochali krajinou a když jsme se nabažili, sestoupili jsme dolů a pokračovali dál po modré až do Veverské Bítýšky. Cestou jsme procházeli přes Hradčany, kde jsme se stavili na oběd. Pak následoval celkem dost velkej kopec, kterej se ukázal s tím nákladem jídla docela jako problém. Pak už to ale bylo v pohodě až do cíle, kde jsme ještě si dali ještě pití a počkali na 'třistatrojku', která nás odvezla do Bystrce. Tam jsme přesedli na šalinu a jeli k nám domů. Ségra s tátou potom jeli k babičce a já jsem vyrazil ke Stybikovi.

Na zastávce autobusu jsem si dal sraz s Tomíkem a spolu jsme pak vyrazili do Líšně. Dali jsme si se Stybikem vodárnu a pak došel Pirg se Zytynem z Komety, která jako zázrakem konečně vyhrála. Oba už byli docela v náladě, tak jsme je rychle dohnali. Po nějaké době, kdy už nikdo z nás rozumně neuvažoval, jsme se rozhodli jet do města na jídlo. Bylo asi půl druhé ráno, když nám jel bus. Zpátky jsme se dostali někdy před čtvrtou a naprosto vyčerpaní. Probudil jsem se ale celkem brzo, už někdy kolem deváté a tak jsem začal s pomocí ostatních uklízet ten nehoráznej bordel, co po nás zůstal. Kolem poledne jsme šli do Alberta koupit 'snídani' a po jedné už jsem byl doma. No a protože jsem měl náročnou noc, do školy jsem neudělal nic. Na úkol do matiky jsem se vykašlal, češtinu jsem neřešil a do angličtiny jsem si přečetl slovíčka. Když jsem se pokoušel učit nepravidelný slovesa, probudil jsem se ráno :D

Nakonec to ale dneska bylo celkem ok. Angličtinu jsem nějak splácal a češtinu natipoval jako ostatní. Taky nám Šeda vracel písemky z VOTky a byl jsem dost překvapenej, když jsem tam našel známku 2/3. Naprostá paráda, když si uvědomím, že to vůbec nechápu a neumím :D Zítra mám jen čtyři hodiny, takže dneska se opět žádná příprava do školy nekoná. Měl bych ale už pomalinku začít dělat ten protokol do měření...no uvidíme :)

Masovej vrah

Teď jsem si ještě vzpomněl na jednu úplně ukrutnou fotku, která vznikla o víkendu u stybika, když jsme byli chlastat :DDDD

(klik)

Jednička

Jsem šprťák, biflák, parchant a kdo ví co ještě. Dostal jsem dneska tu nejlepší známku z měření a všechny to solidně pobouřilo. Aby ne, když většina známek byl za 3 a výš. Seru na ně, já jsem spokojenej a to je hlavní. Škoda, že to takhle nejde všude, protože když se zamyslím a nepočítám praxi, je to moje první výborná za tenhle rok. A ne že bych měl známek málo, jen ty dobrý mě nemají rády.

Včera byla ve škole pohodička, protože nám odpadla první hodina a šli jsme na devátou. Nebýt dvou hodin VOTky, kde se psal test, mohlo to být bez chyby. Po čtvrté hodině se za náma zastavila třídní a řekla něco ve smyslu, že na to sere a ať jdem domů. Musím uznat, že potěšit nás umí, proč to takhle není furt. Taky se mi povedla celkem haluz a to, když jsem o velké přestávce zalehl ke spánku na lavici a nechal si zdát něco krásnýho, přišel školník namontovat věšáky na oblečení a protože jsem si lehl tak krásně, nemohl kolem mě projít :D Prej do mě drbal, bouchal do stolu, ale já nic. Probudil mě až kamoš jedním dobře mířeným pohlavkem :P

Jinak jsem tak přemýšlel, že už začal říjen a jak to rychle utíká. Z toho by jeden blil. Člověk aby pomalu přemýšlel, kde zas sebere prachy na dárky k Vánocům...ale to zas trochu přeháním. No, pravda je, že já mám vybraný dárky pro sebe tak na dva roky dopředu, ale to je jedno :D :D Taky bych chtěl konečně zahájit autoškolu. Ve škole nám cosi nabízeli, ale nejsem z toho nějak moc nadšenej. Navíc jsem slíbil Stybikovi, že půjdem spolu a možná se přidá i Tomík, takže by byla i nějaká ta sleva. No snad to do jara stihnu...

Jo, taky mě po dlouhé době neuvěřitelně chytla kytara. Každej den ji mám v prackách a řežu do toho o sto šest :D Maňas mi dneska půjčil i měkčí trsátko, protože s tím mým je to akorát tak o struny. Nicméně plánuju zakoupit nějaký vlastní, taky popruh, kapodastr, lepší struny a jiný kravinky. Snad mě to nepřestane bavit, ale snad ne :)

Tak nic, rozloučím se, stejně ten článek nemá hlavu patu, ale ať máte co louskat. Zdarec

Za odvahu

Je opravdu moc příjemný, nejít v pátek do školy. Prodlouženej víkend se vždycky hodí a o to víc, když jdu v sobotu do práce. Teda, myslím že jdu, protože jsem ještě nevolal mistrovi. Dnešek byl ve škole naprosto pohodovej, když to tak vezmu, od rána jsem nic nedělal. První tři hodiny byla praxe a dostali jsme za úkol udělat zapojení s jedním integrovaným obvodem nějakýho 'rozsvěcovače'. Byl to vlastně takovej zmenšenej model toho, co se používá třeba pro pouliční osvětlení. Celý to spočívalo v tom, že když se zakryl fotorezistor, tak se muselo rozsvítit světlo (LED dioda). Aby to nebylo tak jednoduchý, muselo tam být určitý zpoždění, kterého se docílilo použitím kondenzátoru, trimru, zmiňovaného integráče a kopy rezistorů. Úloha se dělala ve dvojicích, ale protože nás je ve skupině 9, někdo musel být sám...já :D Byl jsem opravdu překvapenej, že na konci hodiny se mi to podařilo rozjet, učitel mi to oznámkuje ale až příští týden, už se to nestihlo. Výsledek mě moc potěšil, protože některý dvojice to ještě nemají ani hotový. Pak následoval tělocvik, kterej byl na rozdíl od toho minulýho o dost míň únavnej. Prvně jsme měli jít vrhat koulí, ale protože začalo pršet, musel učitel improvizovat. Půlka hrála v tělocvičně fotbal (bože jak já tu hru nemám rád) a druhá byla v 'posilovně' (říkám tomu činkárna, protože tam téměř nic jinýho není). V půlce se to prohodilo a tak jsem napochodoval do činkárny a rovnou na shyby. Jeden mi uznal za odvahu, tak jsem byl rád :D Pak už jsme si tam jen zkoušeli různý nářadí. Vlezl jsem na benchpress a zkoušel jsem 40kg....dal jsem to 5x, bože jaká já jsem lemra :D Pak už jsme to jen prokecali. Angličtina a čeština utekla rychle a konečně byl konec. Odpoledne jsem byl na nákupech a teď večer vysedávám u komplu....Mohlo by být zítra trochu slušně, zkusil bych novej foťák v terénu :)

Stovka?

Nemohl jsem se absolutně vůbec dokopat k dalšímu příspěvku, ale protože to měl být příspěvek stý, rozhodl jsem se, že svou lenost přemůžu a budu vás zase jednou prudit svými duchaplnými řečmi. Nepíše se mi snadno, protože nemám potřebu se s ničím svěřit a ani si neuvědomuji, že by se událo něco zvlášť významného, z čeho by jste padli na zadek. Zkusím ale něco vypotit :)

Minulý pátek se nesl v duchu domácí party, která se konala u mně. Čtyři jsme se sešli kolem půl osmé, dali si doma vodárnu a panáka a vyrazili do města, kde jsme obešli nonstopy a nakoupili chlast a nějaký lidský pití a jeli zase zpátky. Už na zastávce jsme vzbuzovali pozornost kolemjdoucích, ale koho to sere, že? Domů jsme dojeli skoro v jedenáct, dali jsme si dýmku a objednali jídlo. V mrazáku se zatím 'ohřívala' vodka a džusy a my jsme vyčkávali na příjezd zakkimana xD Ten dorazil celkem brzo, takže jsme popadli pizzy, těstoviny a odkráčeli k dvdčku na Kmotra. U toho jsme se kašili a kašili, takže když byl film u konce, téměř nikdo netušil o čem to je. Pak jsme chvíli blbli, psal jsem Maňasovi, kterej byl překvapen, co dělám ve 3 hodiny na ICQ, ale nakonec mi ti parchanti vypli kompl, tak jsem to s ním nedořešil. Následně jsme zhasli všechny světla a pustili si kruh. Výbornej film, dva 'dny' jsem prospal. Když jsme s vypětím sil dokoukali, chtěli po mě borci ještě vodárnu, ale to už jsem nedokázal, padl jsem na postel a usnul jsem. Bylo něco po páté, myslím, že ideální čas pro odchod na kutě :D

Druhej den jsem byl jak kdyby mě někdo kopl do hlavy a tak jsem jen pomalu uklízel a najednou bylo šest a naši přijeli z dovolenky. Přivezli mi nějaký tabáky do vodárny, nějaký ty vonný tyčinky (zas mám čím smradit) a dokonce i malou shishu, takže jsem byl nadšenej. Spát jsem šel celkem brzo a vstával jsem až někdy ve dvanáct, takže únava byla stále značná :D

Jinak, mám ještě jednu věcičku s kterou bych se chtěl pochlubit i když jsem to nechtěl zrovna moc roztrubovat do světa, ale nedá se to vydržet.......to je moje nový děťátko :)

Do hoven se vším

mělo to být sprostější

Darling Lorraine

Půvabná love story, příjemná na poslech i počtení...
Text a hudba Paul SImon, autorem překladu není nikdo jiný než Richard Pohl.

Darling Loraine

The first time I saw her
I couldn't be sure
But the sin of impatience
Said "She's just what you're looking for"

So I walked right up to her
And with the part of me that talks
I introduced myself as Frank
From New York New York

She's so hot
She's so cool
I'm not
I'm just a fool in love with darling Lorraine

All my life I've been a wanderer
Not really, I mostly lived near my parents' home
Anyway Lorraine and I got married
And the usual marriage stuff
Then one day she says to me
From out of the blue
Frank, I've had enough
Romance is a heartbreaker
I'm not meant to be a homemaker
And I'm tired of being darling Lorraine

What - You don't love me anymore?
What - You're walking out the door?
What - You don't like the way I chew?
Hey let me tell you
You're not the woman that I wed
You say you're depressed but you're not
You just like to stay in bed
I don't need you darling Lorraine
Darling Lorraine
Lorraine

I long for your love

Financially speaking
I guess I'm a washout
Everybody's buy and sell
And sell and buy and
And that's what the whole thing's all about

If it had not been for Lorraine
I'd have left here long ago
I should have been a musician
I love the piano

She's so light
She's so free
I'm tight, well, that's me
But I feel so good
With Darling Lorraine

On Christmas morning Frank awakes
To find Lorraine has made a stack of pancakes
They watch the television, husband and wife
All afternoon "It's A Wonderful Life"

What - You don't love me anymore?
What - You're walking out the door?
What - You don't like the way I chew?
Hey let me tell you
You're not the woman that I wed
Gimme my robe I'm going back to bed
I'm sick to death of you Lorraine
Darling Lorraine
Lorraine

Her hands like wood
The doctor was smiling
But the news wasn't good

Darling Lorraine
Please don't leave me yet
I know you're in pain
Pain you can't forget
Your breathing is like an echo of our love
Maybe I'll go down to the corner store
And buy us something sweet
Here's an extra blanket honey
To wrap around your feet

All the trees were washed with April rain
And the moon in the meadow
Took darling Lorraine
_____________________________

Darling Lorraine
(You're The One, 2000)

V první chvíli, co jsem jí spatřil,
Nemohl jsem si být jist,
Ale pokušitel neodbytný,
Mi řekl: "Ona je to, cos chtěl najít."
Tak jsem jí naproti šel,
A tou částí mne, která dokázala mluvit,
Jsem se představil jako Frank,
Z New Yorku, New Yorku.

Je tak vroucí,
Hned zas chladí,
Já nejsem pro ni žádoucí,
Nejsem ten pravý;
Jsem jen chudák, milující
Darling Lorraine.

Během celého svého života
Jsem byl tulákem.
Ne, ve skutečnosti jsem
Žil vždy blízko, co má rodina.

Tak jako tak, Lorraine a já jsme se vzali,
A jak to v manželství bývá;
Pak jednoho dne mi povídá,
Ztělesněná melancholia:
"Franku, já už tak nemohu dál.
Romance ti jen srdce lámou
A já nikdy nechtěla být domácí dámou,
A jsem unavená svojí "Darling" Lorraine"

"Cože Ty mne nemiluješ víc?
Cože Odcházíš si jakoby nic?
Cože Nelíbí se ti život, co jsem ved?"
Hej, odpovím ti hned:
Nejsi žena, co jsem si vzal,
Nejsi v depresi, jen lenoch, co by rád spal!
A já tě nepotřebuji, Darling Lorraine."
Darling Lorraine.
Lorraine

Toužím po tvé lásce.

Finanční záležitosti -
Doufám, že jsem patřičně naleštěn;
Každý prodává a nakupuje,
A zase zpět,
A o tom je celý náš svět.

Kdyby to nebylo kvůli Lorraine,
Opustil bych to tu už dávno,
Mohl bych být hudebníkem,
Miluji piáno
Je tak jemná,
Je tak lehká;
Já jsem silnější; takový jsem já,
Ale cítím se tak hezky,
S Darling Lorraine.

Jednou na vánoce,
Franka probudila;
Vůně lívance,
Co Lorraine připravila.
A seděli u televize
Jako manžel a manželka;
Odpoledne celé,
Jak nádherný se život zdá

"Cože Ty mne nemiluješ víc?
Cože Odcházíš si jakoby nic?
Cože Nelíbí se ti život, co jsem ved?"
Hej, odpovím ti hned:
Nejsi žena, co jsem si vzal,
Dej mi mou košili, nejradši bych spal
A jsem z tebe k smrti otráven, Lorraine!"

Darling Lorraine,
Lorraine;

Její ruce
Jak dřevo hlazené

Doktor se usmíval,
Ale zprávy byly zlé;

Darling Lorraine,
Prosím, neodcházej teď;
Vím, že máš bolest;
Na kterou nemůžeš nemyslet;
Tvůj dech zní ozvěnou naší lásky.
Snad bych mohl zajít na roh - do krámu,
Koupit ti nějaké sladkosti
Na ránu
Tu máš zvlášť jemný med,
Tím nohy pomazal bych ti hned

A když všechny stromy něžně omyl,
Májový déšť,
Nad loukou plovoucí měsíc,
Vzal k sobě Darling Lorraine.

Jenom blázni se radujou

Víkend zase končí a uběhl tak strašně rychle, že to ani není možný. V pátek jsem si skočil po škole na poštu pro koberec, který mi došel z jednoho e-shopu. Další doplněk do pokoje, takže zase o něco útulnější. Pak jsem si sedl chvíli ke komplu a šel brzo spát, protože druhej den jsem valil do práce. Usnout se mi pořádně nepovedlo, takže jsem zabral až někdy kolem půl jedné a když jsem 4.30 vstával, zrovna kvalitní vyspanej jsem nebyl.

Do práce jsem dorazil před šestou a když jsem přicházel na dílnu, byla tam ještě tma. Pozdravil jsem se s kamošema a chvíli si sednul. Pak začali jezdit první políčka a tak jsme makali. Byl jsem rád, že jsem to za ten měsíc nezapomněl, šlo mi to celkem od ruky a protože už není vedro, dalo se tam v pohodě přežít. No, kromě přestávky, kdy jsem se malinko prospal jsme makali nepřetržitě do 12, kdy většina lidí šla domů a tak pak jezdilo jen jedno pole za dlouhou dobu. To byla doba, kdy jsem se nehorázně nudil. Hrál jsem na mobilu a když mě to nebavilo, dělal jsem aspoň držáky kabelů. Takhle se to táhlo až do půl paté, kdy jsem i já šel domů.

Doma na mě čekal jen můj pesan, protože naši letěli na tu dovolenou. Najedl jsem se, skočil si do sprchy a pak se pohodlně usadil u počítače. Napsal mi ale stybik, že prej co budeme dělat. Já jsem mu řekl, že nic, protože jsem unavenej, ale nakonec mě překecal, že pojedem do města pro tabák do vodárny a pak, že přespí u mě aby nemusel nočním. Vyvenčil jsem čoklíka a vyrazil. Cestou jsem se dozvěděl, že stybik je utahanej jak sviňa, protože jel maratón na kole a tak jsme pomalu došli do chajovny, koupili dva tabáky a uhlí a vyrazili domů. Cestou jsem si všiml, že mi psala destička, jestli nechci s nima jít dneska někam. Vybil se mi mobil klasicky (to je z toho hraní) a tak jsem musel s odpovědí vydržet až domů. Napsal jsem ale, že se mi nechce a že jsem se stybikem u nás. Pak jsme si objednali pizzu a dali si dýmku. Jídlo dorazilo celkem brzo což jsme ocenili, protože jsme měli oba hlad. Pustili jsme si k tomu film, já jsem se usadil do křesla, stybik zalehl na sedačku.....no a v sedm ráno jsem se probudil úplně polámanej. Odkráčel jsem do pokoje, kde jsem to dospal a kolem půl desáté jsem vstával už doopravdy. Na mobilu jsem přečetl, že mě ještě přemlouvali, abych vzal stybika s sebou a vyrazil, ale to už jsem nezapsal. No, každopádně to bylo dost náročný.

Dneska jsem se hodně nudil a tak jsem aspoň trochu vysál byt a poklidil. Nádobí už jsem umýt nezvládl, však ono to vydrží do druhýho dne. Odpoledne jsem jen poslouchal hudbu a zevlil. Nakonec jsem se kouknul na matiku a to trvá do teď. Moc to neumím, ale snad nám učitelka nedá písemku hned v pondělí. Ještě bych měl kouknout na anglinu, ale to už asi nezvládnu, uvidíme jak to dopadne. Půjdu spát asi už teď i když zítra je na devátou. Normálně bych šel spát asi hodně pozdě, ale moc jsem se nevyspal, tak to napravím. Mějte se krásně a hurá do školy, čau.

Shoř v pekle

Tak jsem dneska prožil první tělesnou výchovu v tomhle školním roce. Strach dva dny dopředu a neuvěřitelnej stres. Vše se zhoršilo v tu chvíli, když obávaný kantor dokráčel a my jsme ho v pozoru zdravili, pak nám hodinu vykládal o tom, co nás čeká. Když dořekl poslední slovo, byl jsem si jistej, že je konec světa...aspoň pro mě. Tenhle člověk, mimochodem za svých mladých let kulturista a vzpěrač, po nás chce věci, který jsem naposledy dělal v osmé třídě na základní škole a co hůř, většinou ani neudělal. Spoustu různých sestav na hrazdě, hvězdy, salta, stojky, skoky do výšky, šplh na laně a v neposlední řadě vytrvalostní běh na Kraví hoře. Jediný, co mě potěšilo, byla příhoda, kterou nám on sám vyprávěl. Šel prý jednou se třídou na kravák a na silnici ho srazilo auto, bohužel málo a nikdo ho už nestačil dorazit. Nicméně, bude to pro mě asi těžká zabijárna, protože žáci v jeho tělocviku běžně propadají, což je věc celkem zajímavá, nikdy jsem tohle nezapsal a to už studuju dvanáctým rokem...no co nadělám.

Jinak, zítra konečně pátek. Máme šest hodin a zatím celkem pohodových, tak mi ta škola ani nevadí. Odpoledne pak musím zajít na poštu, protože mi už došla jedna ze zásilek (nikoli heroinu), co jsem si objednal. Doufal jsem, že už budu mít na poště obě, ale zatím to vypadá, že nic, tak si vyzvednu aspoň tu jednu. Pak mám sraz se švicou a jdem se kouknout do města, do vaňkovky na nějaký hadry. Tak snad něco pořídím...musím.

Na víkend nic neplánuju, protože jak už jsem psal, v sobotu jsem v práci a v neděli budu nabírat síly a možná se i něco učit. Jinak už je na 100% jistý, že naši jedou v sobotu, v 18:00 jim letí letadlo z Brna. Jo, ještě bych zapomněl, dneska jsem si udělal pár foteček z nichž 3 jsem vybral jako celkem ucházející, tak se můžete na závěr pokochat :D

1. | 2. | 3.

Stereotyp

Co začala škola, všechno je tak nějak pořád stejný. Kromě učení, kterýho zatím moc není, nedělám moc užitečných věcí. Každej den je úplně stejnej. Ráno vstát, do školy, domů, do postele, spát a zas znovu. Přestává mě to bavit a to je teprve druhej týden. Radši si ani nepředstavuju, co všechno mě ještě čeká, ale ono je to tak asi lepší. V sobotu jdu po měsíci do práce, tak si zase vydělám nějakou tu almužnu. Špatný na tom ale je, že už mě dva (nebo spíš čtyři) lidi chtěli z toho stereotypu vytáhnout a já nemůžu. Prvně to byl Krupica, ať jedu s nima na chatu. To není taková hrůza, vzal to v pohodě, průšvih byl ale, když mi napsala Katka, ať jdu s ní, s Marčou a s Perfíkem v pátek někam zapařit. Je to asi už po desáté co jsem to musel zrušit, tak mě za to teď všichni jebou, ale nemůžu se na ně zlobit, jsou v právu. Nicméně se s tím skutečně nedá nic dělat a tak tady můžu napsat jen 'omlouvám se'.

V sobotu nebo v neděli odjíždí naši na týden na dovču. Takže budu SÁM doma, což mě sice nesmírně těší, ale jinak to asi bude celkem vopruz. Na pátek je domluvená 'house party' xD v našem malým bytečku, takže se mám aspoň na co těšit. Jinak, pokud byste se chtěli v průbehu týdne zastavit dejte vědět. (Vodní dýmka 80Kč, Kofola 20Kč, jídlo nutno předem obědnat :DDD). Jinak asi nemám nic moc zajímavýho, co bych vám víc psal. V pátek si snad ještě půjdu koupit nějaký hadry, páč nemám v čem chodit. Já to nechápu, furt utrácím a nic nemám, to je hrozný. No snad si koupím nějaký rifle a triko bo dvě, fakt bych to potřeboval.

No a na závěr...doufám, že se vám líbí novej vzhled, autorem všech úprav je webdesignér, webmaster a hroznej plantážník Maňas, kterýho tímto zdravím a doufám, že jsem mu udělal 'pěknou' vizitku. Jeho služby byly velmi pochybné, ale vše dovedl do zdárného konce a já mu tímo děkuji!!! :P

První týden

Dnešní post začnu asi oproti jiným blogům trochu netradičně. Zatímco většina popisovala svůj první školní den, já jsem se to rozhodl shrnout. Mezi náma, kdybych nebyl línej, tak jste tady 3.září našli příspěvek 'první školní den' xDD No ale jak to teda všechno probíhalo.

Začátek byl klasicky úplně nejvíc v pohodě. Až na to vstávání teda, protože jsme měli normálně na osmou a já jsem se ještě rozhodl vyrazit neobvykle brzo, abych si zabral nějaký slušný místo. Neměl jsem v plánu sedět zase celej rok v druhé lavici u okna, kde na mě bylo vidět a ještě k tomu jsem byl připečenej od slunka. Teď mám pěkně krásnou zadní lavici na straně u dveří a rozhodně si nestěžuju. Musím taky připomenout, že naše třída byla rozhozená do různých oborů, takže na multimédia, kde jsem já, se dostalo 8 lidí z bývalé třídy. Co se týče prvního dne, tak během té jedné hodiny nás učitelka přivítala a napsala nám náhradní rozvrh do konce týdne. Byl jsem překvapenej, že ostatní známí všichni jedou od druhýho dne podle normálního rozvrhu a natvrdo. Bude to ale asi tím, že se nám hodně změnily předměty...

Další dny se nám pak chodili představovat do hodin nový vyučující, někteří fanatičtí hned první hodinu začali učit, což většina z nás nemohla rozdejchat, ale nebylo to vážný. Pár kantorů z odborných předmětů nás řádně vystrašilo a rozhodně ne neprávem. Krásný předmět elektrotechnická měření dá asi zabrat všem. Protokol každej týden, náročný učivo a stačí jedinou úlohu neodevzdat a automaticky je žák neklasifikován a dělá reparát. Nezapomněli nám zdůraznit, že tu opravu z tohoto předmětu nedal ještě nikdo. Takže se mám na co těšit...

Během týdne jsem stačil po škole jít dvakrát na pivko, čímž jsem utratil moje poslední skromný úspory. Peníze ale vždycky budou. Teď mi má dojít výplata, ale já dlužím skoro 6 tyček, takže mi toho moc nezbude, ale nevadí, příští sobotu už asi zase naklušu do ABB. Uvidím, jak to budu stíhat, ale myslím, že ty dvě soboty v měsíci by se daly. A když tam vydržím nějakej rozumnej počet hodin, bude to třeba i tisícovka za měsíc...to jde :)

V osobním životě jinak nic novýho, čím bych vás ohromil. Jen tady zaznačím, že poslední sobotu v prázdninách, jsem se v noci tak rozbil, že jsem poprvé v životě myslel, že umřu :D Zasvěcení ví, ti další ať o tom radši ani nepřemýšlí. Nebylo to příjemný no...
Taky jsem si koupil do pokoje zase nějakej ten kus nábytku, takže se to pomalu stává celkem dost útulný, nicméně ten hlavní bod stále chybí a protože naši pojedou brzo na dovolenou, nevím, kdy to stihnu. Škoda no, už bych to chtěl mít hotový :)

P.S.Rozhodl jsem se, že zkusím přezpívat znovu Bridge Over Troubled Water od S&G. Uvidíme, co z toho vznikne a jestli se to povede. Možná pak přibude i něco jinýho, ale to ještě nevím :P

5000

Jsou tři hodiny ráno a já ještě nespím. O prázdninách naprostá klasika, jenže co bylo končí. Je pátek, poslední srpen a já si začínám skutečně uvědomovat co mě čeká. Další rok tlačení vědomostí do hlavy, spousta nových předmětů a vůbec prostě škola jako taková. Skončí vysedávání do noci u komplu, věčný vracení se domů rozjezdem a užívání si života. (ještě že máme ty pátky xD). Na druhou stranu si říkám, že všechno není tak hrozný, jak to na první pohled vypadá. Dny utíkají a ani se neotočíme, jsou tady Vánoce, pak pololetí a najednou půjdu do čtvrťáku a budu se třást před maturitou. Život vážně moc rychle ubíhá na to, jak je krátkej. Někdy mě to až děsí, vás ne? Ale abych pořád nebyl tak pesimistickej, musím uznat, že prázky se se celkem podařily. Dovolená byla pěkná, vydělal jsem nějaký prachy a hlavně jsem si to užil. Je pravda, že často jsem to spíš proflákal a ten čas by se dal využít jinak, ale to je jedno, od toho jsou to prázdniny. Zítra jdu oslavit konec prázdnin, tak doufám, že to bude stát za to. Rozhodně se nehodlám nijak šetřit, protože když konec tak pořádnej!!!

Jo a ještě k nadpisu příspěvku...no jo, už 5000x jste se byli podívat ke mě na blog. Tak dík moc :-*

Tesla B730

Název příspěvku jsem zvolil proto, že jsem dnes rozjel aukci na prodej Stereo páskového magnetofonu. Pro případ zájmu sem hodím odkaz na zmiňovanou aukci. Podrobnosti, stav, cena, všechno je uvedeno na aukru. http://www.aukro.cz/item230657124_tesla_b730.html

A když už jsme u toho prodávání, nabízím téměř nepoužitý Šlauch k vodní dýmce z velbloudí kůže (bez náustku). Původní cena je 500, nyní 200 Kč. Obrázek je TADY a TADY.

Co se týče osobního života, nemám moc, čím bych se chlubil. Snad jen, že jsme s rodinou zavítali v sobotu do Rosic, kde probíhá rekonstrukce zámku. Zaplatili jsme si prohlídku, která byla i přes probíhající práce celkem pěkná. Pak jsme si zašli do cukrárny a jeli domů. V neděli jsem potom jel k babiččce a od tam jsme se jeli se ségrou a s tátou vykoupat do Ponětovic. Musím uvést, že jsme na dálnici trhli opět novej rekord. Rafička tachometru se přehoupla téměř na číslo 160, takže jsme konstrukční rychlost překonali o +/-13km/h. Myslím, že na Škodu 120L se sériovým motorem je to pěkná práce. Pravdou ale je, že na ježdění to není, měl jsem pocit, že nás ta zadní náprava předběhne, ale byl to nářez. Pokoupání jinak skvělý, to nemusím připomínat. Večer, když jsme jeli domů, tát mi zastavil ve městě, tak jsem si mohl koupit i uhlíky do vodní dýmky, takže večer byl jasnej.

Dneska jsem se celej den flákal doma. Neměl jsem kromě úklidu nic moc na práci a naši byli oba v práci, takže pohodička. Ráno jsem vstával, páč jsem musel se psem, ale pak jsem ještě zalezl do postele a válel se až do půl dvanácté. Kdyby ten kokot z té stavby nehulákal zase na celou ulic a u toho nepráskal plechama, možná bych to vydržel i dýl. Pak jsem si dal vařit kukuřicu, kterou jsem ukradl předchozí den na poli v Ponětkách...no, nedopadlo to slavně. Kukuřica byla pořád tvrdá, tak jsem na to hodil poklicu a šel k PCčku. Jak už to tak bývá, zapomněl jsem na to a když jsem doběhnul potom do kuchyně, z hrnce jsem tahal spíš popcorn. Největší průser byl, že jsem si to dal pyšně do nerez hrnce, co dostali naši k Vánocům a ten se po mém řádění proměnil v nádobí z černé kuchyně. Naštěstí přece jen se mi podařilo onu nádobu přivést přibližně do původního stavu, takže se mi máma nakonec jen smála....no, nebylo to poprvé, že? xDD

Tak se mějte.........tyjo, za chvíli už 5000 návštěv :D