Klobouk dolů

Prázdniny utíkají jako voda a já už se pomalu smiřuju s tím, že nás čeká zase škola. Zjistil jsem, že bych se celkem i těšil, nebýt to maturitní ročník. Ony ty prázdniny zas tak za moc nestály...je to tak bohužel. Nic moc se mi nepovedlo, jsem pořád v práci, nebylo tak nějak nic, z čeho se těšit. Ale tak, zbývají mi čtyři dny v práci a pak snad pojedu na druhou stranu republiky pro autíčko. V pátek tam budu psát, tak mi drže palečky ať tam na mě ještě čeká.

Ale abych tady pořád nepsal, jak je všechno na prd, tak víkend se celkem povedl. V sobotu odpoledne za mou přijel Stybik s komplem, pozval jsem ho na oběd a tak jsme byli chvíli u nás. Dorazil taky ještě Zytyn, koukali jsme na videa na netu a hráli po síti Unreal Tournament. Kolem deváté jsme vyzvedli doma Klárku a jeli jsme ke Stybikovi na noc. Stybiček nás zase na oplátku pozval na steaky, který jsme si teda museli udělat, ale jako ňami :D Kolem jedenácté jsem s Klárkou a Zytynem skočil do auta a jeli jsme do nonstopu pro něco na pití. Všude švestky, byl jsem celej posranej, tak jsme objížděli celou Líšeň, abysme se jim vyhli a oni stáli i na druhé straně :D Ale dobrý...Celej večer jsme pak popíjeli, vyžírali ledničku a vymýšleli kraviny. Nevím, jestli jste někdy zkoušeli dělat ve tři v noci palačinky s nějakým tím promile v krvi, ale každopádně to nejde. Vajíčka jsme sbírali ze země, sypali jsme tam hrubou mouku a o těch výtvorech, co vznikaly na té pánvi ani nemluvím :D O čtvrt na pět jsme to zapíchli, zabrali Stybikovi ložnici a sedačku a šli spát. Vyspal jsem se výborně, když mě Klárka o sedmi vzbudila tím, že na mě otevřela okno, že je jí vedro :D Vedro tam bylo, ale to slunko mě málem zabilo xD Takže děkuju, tři hoďky spánku, neznám nic lepšího :))

Dopoledne v neděli jsem teda dojel domů a s obrovským hladem jsem začal dělat vajíčka. Dorazila mamka se ségrou od babičky s tím, že se pojedou podívat do města. Já byl domluvenej s bráchou od čolka, na focení hotelu, ale nakonec jsem to vyřešil tak, že jsem vzal foťák s sebou a jel do města taky. Ve Vaňkovce jsem si naprosto neplánovaně koupil nějaký věci na sebe, takže jsem byl nadmíru spokojenej....no mám klobouk prostě :D Každopádně když jsem stál v kabince v trenkách, volá mi Marička, jestli nejdu na bowling večer. No nechtělo se mi, druhej den do práce, tak jsem se nechal dlouho přemlouvat, ale nakonec jsem svolil. Bylo nás pět :D Dobrý no, bylo nás pět - Marča s Ondrou, Klárka, Honny a já, takže celkem dobrá hra. Jeli jsme do Olympie, kde to teda není nic moc, věčně se to sralo, ale tak neva :) Hrál jsme to podruhé v životě a ta třetí hra se mi vyvedla, 136 bodů milánkové :D Jojo, pochlubit se musím. Pak už jsme jeli domů, Ondra nás hodil na rozjezd, doprovodil jsem Klárku a o půl jedné jsem byl v posteli...

...4.42, pondělí ráno. Vstával jsem s pocitem, že mě někdo zkopal, ale nějak jsem se vymotal, sedl do šaliny a spal celou cestu až do práce. Tam to vypadalo způsobem, že jsem se zařeným očima namontoval všecko co jsem měl a jak nebylo co dělat, utíkal jsem si dát na záchod spánkovou injekci. Po půl hoďce jsem se vrátil, zas montoval a jak to šlo, už jsem chrápal na záchodě. Hroznej den, tak do té dvanácté jsem vážně myslel, že umírám. Fakt už nikdy víc, nikomu to nepřeju, fujky :D Ale přežil jsem, doma jsem si na dvě hoďky lehnul a teď tu sedím a píšu tuhle kravinu...třičtvrtě na dvanáct do prdele....dobrou :D